Přírodopis 9. třída

Zápisy

  

Geologické vědy

Geologie - zkoumá neživou přírodu

Mineralogie - zabývá se nerosty

Petrologie - zabývá se horninami

Paleontologie - zkoumá zkameněliny

Geochemie - zabývá se chem. prvky v zemském tělese

Geofyzika - zkoumá fyzikální vlastnosti a jevy v zemském tělese

Hydrogeologie - zabývá se koloběhem vody v přírodě

Inženýrská geologie - zkoumá a vyhodnocuje geolog. podmínky pro stavby domů, silnic...

Práce geologa v terénu

Základem geologického zkoumání je geologická mapa.

Vybavení do terénu - geol. kladívko,geol. kompas, deník, tužka,sáčky na odběr vzorků, pevné boty, vhodné oblečení, batoh

Mineralogie

Minerál (nerost) - stejnorodá přírodnina, dá se vyjádřit chemickým vzorcem, např. NaCl (halit, sůl kamenná)

Vznik minerálů:

  • krystalizací z magmatu
  • vysrážení (krystalizace) z roztoku
  • přeměnou (metamorfózou) - vlivem tlaku a zvýšené teploty
  • chemickým zvětráváním (měď - měděnka)
  • činností organismů (kalcit)

Třídění nerostů:

  • prvky (zlato)
  • sulfidy (pyrit)
  • halogenidy (halit)
  • oxidy a hydroxidy (křemen)
  • uhličitany (kalcit)
  • sírany (sádrovec)
  • fosforečnany (apatit)
  • křemičitany (živec)
  • organické minerály (jantar)

Krystalová struktura nerostů

Minerály mají vnitřní pravidelné uspořádání.

Tvary nerostů:

  1. Krystaly (dostatek místa)
  2. Drůzy (málo místa)
  3. Minerály amorfní = beztvaré (není místo)

Vnitřní stavba nerostů:

                uhlík C - tuha (grafit)                                                       uhlík C - diamant

vazby mezi uhlíky nejsou moc soudržné X               vazby mezi uhlíky jsou blízko u sebe

Krystalová struktura nerostů ovlivňuje fyzikální vlastnosti nerostů.

Krystaly minerálů mají různý tvar a velikost. Rozdělujeme je do 7 krystalových soustav:

Krychlová (galenit), šesterečná (křemen), jednoklonná (sádrovec), čtverečná (chalkopyrit), kosočtverečná (síra), trojklonná (modrá skalice), klencová (křemen)

Vlastnosti nerostů

  • chemické

rozpustnost - ve vodě (sůl kamenná)

v kyselinách (kalcit v HCl)

složení - rozdělení do skupin (prvky, oxidy, sulfidy, ...)

  • fyzikální
  1. mechanické (tvrdost, štěpnost, lom, soudržnost)
  2. optické (barva, zbarvení, propustnost světla, lesk)
  3. další (žáruvzdornost, vodivost, magnetické vlastnosti)
  • hustota

závisí na chemickém složení a uspořádání částic v krystalové struktuře, udává se v g/cm3 , největší hustotu mají kovy, zlato 19 (rýžování zlata)

  • tvrdost

stupnice tvrdosti

1. mastek (nehtem)                                                            6. živec (pilník)

2. sůl kamenná (měděný plíšek)                                       7. křemen (sklo)

3. kalcit (hřebík, nůž)                                                         8. topaz

4. fluorid (hřebík, nůž)                                                       9. korund

5. apatit (hřebík, nůž)                                                        10. diamant

velmi tvrdé nerosty se používají k vrtání, řezání, broušení skla

velmi měkké nerosty na psaní, mazadla, mastek - krejčovská křída

  • štěpnost

rozpadají se podle rovných ploch (nerosty štěpné), např. slída (na lupínky)

  • lom

nejsou štěpné podle rovných ploch, ale lámou se např. pazourek

optické vlastnosti
  • barva - rozlišujeme nerosty barevné (síra), zbarvené (odrůdy křemene), bezbarvé (diamant)
  • vryp

rýha nerostu o bílou porcelánovou destičku např. pyrit (žlutý vryp)

  • lesk

odraz světla od povrchu nerostu, např. diamantový (diamant)

drahé kameny - průhledné, bezbarvé nerosty s vysokým leskem, diamant, korund (rubín, safír), granáty, acháty

MINERALOGICKÝ SYSTÉM

1. PRVKY

tuha (grafit) - C

tvrdost č.1, černá, šesterečná soustava, dobrý vodič tepla a elektřiny, Č. Krumlov (Grafitový důl), tužky, maziva, žáruvzdorný materiál

diamant - C

krychlová s. tvrdost č.10, bezbarvý, v hornině kimberlit, nejvíce - JAR, Rusko, Brazílie, broušení diamantů (Amsterdam), řezání, vrtání, šperkařství, drahokam

síra - S

malá tvrdost, kosočtverečná s., křehká, žlutá, zapáchá, hořlavá, tvoří se v kráteru sopky, USA, Polsko, Itálie, chemický průmysl, pyrotechnika, výroba H2 SO4, H2 SO3

zlato - Au

krychlová s., zlatožlutá barva, rozpustná pouze v lučavce královské, ryzí zlato - 24 karátů, rýžování zlata (u nás na Otavě), JAR, USA, Austrálie, bankovnictví, šperkařství, zubařství

stříbro - Ag

kujné, tažné, vodivé, Norsko, Kanada, u nás Kutná Hora, Jáchymov, Jihlava, elektrotechnika, šperkařství, mincovnictví

měď - Cu

na vzduchu zelená (měděnka), součástí chalkopyritu, malachitu, využití v elektrotechnice a mincovnictví, metalurgie (slitiny)

2. SULFIDY

pyrit FeS2 (kyz železný)

nejhojnější sulfid, krychlová s., často v hnědém uhlí (kočičí zlato) výroba H2 SO4

galenit PbS (leštěnec olověný)

olověně šedý, polygrafický průmysl, výroba barev, akumulátorů

sfalerit ZnS (blejno zinkové)

ruda zinku, výroba slitin (mosaz), galvanické články, lékařství

chalkopyrit CuFeS2 (kyz měděný)

ruda mědi, zelenožlutý, zvětráváním se mění na hnědý limonit, zelený malachit, modrý azurit

3. HALOGENIDY

sůl kamenná NaCl (halit)

krychlová s., tvrdost č.2, sůl vzniká odpařením mořské vody, těžba Polsko, Rakousko, potravinářství, chemický, solení silnic

fluorid Ca F2 (kazivec)

výroba fluoru, luminiscence, využití v metalurgii

4. OXIDY

křemen SiO2

nejobecnější nerost, tvrdost č. 7, nejběžnější horninotvorný nerost, šesterečná s. (klencová), výroba skla, šperků, odrůdy - černá (morion), žlutý (citrín), růžový (růženín), fialový (ametyst), hnědý (záhněda), průhledný (křišťál)

achát - chalcedon + opál + křemen jaspis - chalcedon + křemen

opál SiO2 n H2 O

vodnatý, amorfní (netvoří krystaly), tvoří pazourky, drahokam, šperky

krevel Fe203 (hematit)

černošedý až načervenalý, zvětráváním se mění na limonit, ruda železa, výroba barev

hnědel Fe203 n H2 O (limonit)

kvalitní železná ruda, rezavé zbarvení

uraninit UO2 (smolinec)

radioaktivní, ruda uranu, palivo do jaderných reaktorů, Jáchymov, Příbramsko, Dolní Rožínka

bauxit

obsahuje Al

magnetovec (magnetit)

černý, nejkvalitnější železná ruda, magnetické vlastnosti

korund Al 2O3

Srí Lanka, Indie, brusné materiály, ruda hliníku, šperky, rubín - červený, fialový, safír - do modra

5. UHLIČITANY

kalcit CaCO3

tvrdost č.3, reaguje s HCl (šumí), krasové oblasti, klencová soustava, bezbarvý, součástí všech vápenců a mramorů, vápnité kosti a schránky živočichů, pálení vápna a cementu, islandský vápenec - průhledný, součástky do mikroskopu

6. KŘEMIČITANY

slída

horninotvorný nerost, žáruvzdorný, světlá slída (muskovit), tmavá slída (biotit)

živec

tvrdost č. 6, horninotvorný nerost, narůžovělý, keramika, hodně odrůd - např. draselný živec (ortoklas), sodnovápenatý živec (plagioklas)

mastek

tvrdost č.1, mastný, tenké lupínky, šedý, krejčovská křída

granát

hojně v přeměněných horninách, český granát (pyrop) - červený, český drahokam, hodně odrůd, šperkařství

turmalín

sloupečkovité krystaly, šperky, různé odstíny - např. černý (skoryl)

topaz

tvrdost č.8, šperky

7. FOSFOREČNANY

apatit

vzniká usazováním organických zbytků v moři, bezbarvý, zelený, součástí našich zubů a kostí, Kanada, Norsko, Kola, zdroj fosforu, výroba kyseliny fosforečné a hnojiv (fosfátů)

8. DUSIČNANY

ledek NaNO3

Chile, hnojiva

9. SÍRANY

sádrovec CaSO4 n H2 O

bezbarvý, bílý, šedý, jednoklonná soustava, vzniká krystalizací z mořské vody, pouštní růže, krasové jevy, výroba sádry, stavebnictví, sochařství, alabastr - jemný sádrovec

skalice

zelená, modrá

10. ORGANOLITY (ORGANICKÉHO PŮVODU)

jantar

Baltské moře (Pobaltské republiky), šperky

odkazy na obrázky nerostů:

https://www.4zszdar.cz/index.php?pg=test--predmety-ke-stazeni 

https://zabavnageologie.webnode.cz/

https://mineralogie-geologie.webnode.cz/mineralogie-/

https://muzeum.geology.cz/d.pl?item=6 

https://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/index.html  

PETROLOGIE

zabývá se horninami

horniny se skládají se z jednoho nebo více nerostů, nedají se vyjádřit chem. vzorcem

horniny vznikají při vnitřních a vnějších geologických jevech

systém hornin: vyvřelé horniny (magmatické)- hlubinné, výlevné

                          usazené horniny (sedimentární)

                          přeměněné horniny (metamorfované)

horninový cyklus - nakreslit, umět vysvětlit


LITOSFÉRA

kamenný obal země, zemská kůra +nejsvrchnější část zemského pláště

vrstvy zemského tělesa: zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro (nakreslit obrázek)

poloměr Země - 6378 km

zemská kůra: a) pevninská - větší mocnost (cca 35 km), tvořena žulou a pískovcem

b) oceánská - menší mocnost (cca 7km), tvořena těžšími horninami - čedič

zemský plášť: svrchní (pevný), spodní (tekutý)

zemské jádro: vnější (plastické), vnitřní (pevné)

geologické děje: a) vnitřní (sopečná činnost, zemětřesení)

                              b) vnější (činnost vody, ledu, větru...)


Vypracovat otázky:

1. Vysvětli, co znamená slovo litosféra.

2. Kde se nachází ohnivý kruh sopek?

3. Co to jsou litosférické desky, 4 příklady.

4. Vysvětli pojmy: zemětřesení, hypocentrum, epicentrum, magnitudo, tsunami

5. Nakresli a popiš stavbu zemského tělesa.

6. Vysvětli vznik korálových ostrovů (atolů).

7. jaké jsou typy sopek? Doplň k nim příklady.

8. Jaké znáš typy zemské kůry?

9. Jak dělíme geologické děje? Uveď příklady.

10. Vysvětli pojem astenosféra.

11. Popiš, jaké jsou základní pohyby litosférických desek.

12. Kdo to byl Alfréd Wegener?

13. Jakými stupnicemi se měří intenzita zemětřesení?

14. Kde ve světě a u nás v ČR může dojít k zemětřesení?

15. Vysvětli rozdíl mezi lávou a magmatem.

16. Jaké vlastnosti má zemské jádro? Jak jej dělíme?

17. Vysvětli pojmy: gejzír, bahnotok, lávový proud

18. Jak vznikla pemza a k čemu se využívá?

19. Popiš stavbu oceánského dna.

20. Nakresli a popiš sopku.

21. Kolik je na světě cca sopek?

22. Vyjmenuj 5 oblastí ve světě, kde dochází k časté sopečné činnosti.

23. Vysvětli pojmy: atmosféra, hydrosféra, biosféra, pedosféra.

24. Jaké je využití sopečné činnosti?


VYVŘELÉ HORNINY

1. hlubinné - utuhnutí magmatu v hloubce, pomalé chladnutí, středně zrnité, hrubozrnné horniny

žula (granit) - obsahuje živec, křemen, slídu, využití ve stavebnictví, žulové sloupy, dlažební kostky, náhrobky, štěrk

Mrákotín, Liberec

gabro - obsahuje tmavé nerosty, využití stavebnictví, dekorační účely

2. výlevné - utuhnutí na povrchu, rychlé chladnutí, jemnozrnné horniny

čedič (bazalt) - tmavá hornina, Panská skála u Kamenického Šenova (čedičové varhany), Říp, Kunětická hora, využití ve stavebnictví, příměs skelné vaty

znělec - světlejší, šedozelený, Doupovské hory, České středohoří, využití ve stavebnictví


Vznik pohoří

Pohoří vznikají při pohybu dvou litosférických desek proti sobě.

1. vrásnění - zemská kůra se zprohýbá do vln (vrás), vrásu tvoří sedlo a koryto

např. pohoří Himaláje, Andy

obrázek vrásy, typy vrás

2. kerná pohoří (zlomy) - zemská kůra se pod vysokým tlakem rozláme na kry, kry jsou od sebe odděleny zlomy

např. pohoří Krkonoše, Jeseníky

typy zlomů obrázek


PŘEMĚNĚNÉ HORNINY

vznikly z vyvřelých a usazených hornin,  působení tlaku a teploty

břidličnatost - základní znak přeměněných hornin

1. regionální přeměna - při vrásnění, postiženy velké oblasti

2. kontaktní přeměna - přeměna teplotním účinkem magmatu, menší území

3. přeměna šokem - z dopadu meteoritu (vltavíny)

fylit

tmavě šedá, břidličnatá hornina, obklady, pokrývačská břidlice, Železné hory, Orlické hory, Hrubý Jeseník

svor

světlá hornina, silný lesk (světlá slída), často obsahuje granáty

rula - pararula (ze sedimentů), ortorula (z vyvřelin - žula)

pararula, ortorula - štěrk, obklady, dlažby, stavební kámen

krystalický vápenec (mramor)

přeměnou vápenců, bílý, našedlý, reaguje s HCl, sochařské práce, obklady, schodiště, chodníkové dlažby

hadec (serpentinit) - tmavozelený, J. Čechy, hadcová step u Mohelna, dekorační kámen

granulit (bělokámen) - J. Čechy, obkladový materiál

vltavíny - zelená sklíčka, jižní Čechy, jižní Morava, šperkařství, vznikly dopadem meteoritu


ZVĚTRÁVÁNÍ

zvětrávání → rozrušování hornin → přenos → sedimentace (ukládání)

a) mechanické (fyzikální) - příčinou jsou teplotní změny (chlad, sucho), do trhlin se dostane voda, zmrzne v led a vytvoří se prasklina

b) chemické - chemické působení vody, plynů (CO2, O2 )

CO2 ve vodě tvoří H2CO3 - působí na vápenec a mění ho na rozpustný hydrogen uhličitan (krápníková výzdoba, krasové jevy)

c) biologické

rostliny - kořenová soustava, činnost zvířat, mořských živočichů, koráli


VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE

  • činnost vody

eroze = soubor procesů, které rozrušují horniny, transportují uvolněné částice do místa uložení (sedimentace)

Rychlost eroze a sedimentace je dána sklonem dna řeky, geologickým podložím a množstvím protékající řeky.

horní tok řeky - prameny řek, prudký proud unáší velké balvany a obrušuje je, vytváří údolí ve tvaru písmena V, vznikají peřeje, vodopády, kaňony

střední tok - proud se zpomaluje,řeka se začíná klikatit, vytváří se meandry (zákruty)

dolní tok - převažuje usazovací činnost řeky, vznikají slepá ramena meandrů, při ústí velkých řek do moře delty

evorze = vířívá činnost vody → obří hrnce (Mumlava, Křemelná, Vydra)

  • činnost moří

v oblasti pobřeží, mořské vlny obrušují útesy, usazováním vznikají pláže

  • činnost ledovců (glaciální činnost)

ledovce vznikají nahromaděním mnoha vrstev sněhu, který postupně zledovatí

a) pevninské ledovce - velká území Grónsko, Antarktida

b) horské ledovce - v Alpách, vytváří údolí ve tvaru písmena U, v důsledku gravitace se kusy hornin přenáší ze svahů (moréna), velké kameny nesené ledovcem (bludné balvany), pozůstatek ledovců ledovcová jezera (plesa) - Šumava, Tatry

globální problém - tání ledovců

  • činnost větru

především v pouštních oblastech dochází k přemísťování nezpevněného materiálu, unášená zrnka písku obrušují skály, vytváří skalní hřiby, skalní okna.

usazování písku vznikají hřbety, vrchy - duny (váté písky jižní Čechy)

viklany, hrance (obroušené kameny větrem)

sádrovec se zrnky písku v poušti vytváří růžovo hnědou barvu (pouštní růže)

globální problém - desertifikace (rozšiřování pouští)

  • činnost rostlin, živočichů

rušivá, tvořivá

kořeny rostlin, žížaly, skulaři, krtek

korálové útesy, atoly

  • činnost člověka

hornické tvary, průmyslové, zemědělské, sídelní, dopravní, vojenské, pohřební


USAZENÉ (SEDIMENTÁRNÍ) HORNINY

vznikají rozkladem vyvřelých a přeměněných hornin a následným procesem sedimentace

sedimenty jsou nezpevněné (písek), zpevněné tmelem (pískovec)

základní vlastnost - vrstevnatost

vrstva, nejmladší vrstva (nahoře - nadloží), nejstarší vrstva (dole - podloží)

souvrství - více vrstev nad sebou

mocnost - tloušťka vrstvy, kolmá vzdálenost dvou nejbližších vrstev

sedimentární horniny:

a) úlomkovité

b) chemické

c) organogenní

a) ÚLOMKOVITÉ

štěrk - částice > 2 mm,zaoblené úlomky, stavebnictví, příměs do betonu, stavba silnic, železnic, stmelením štěrku - brekcie (ostrohranný štěrk), slepenec

písek - 2 - 0,05cm, vzniká geologickou činností tekoucí vody, moře, větru, surovina pro stavebnictví, sklářství, váté písky - Lužnice, Nežárka

pískovec - zpevněný písek, Česká křídová tabule, stavebnictví, kamenářství, sochařství

křemenec - pískovec s křemenným tmelem, dláždění ulic (tzv. kočičí hlavy)

jíl, jílovec - zvětrávání živců, cihlářská a keramická surovina, žáruvzdorný materiál

opuka - obkladový materiál (Velké Dářko)

b) CHEMICKÉ

vznikají srážením a krystalizací minerálů rozpuštěných ve vodě

vápenec - obsahuje CaCO3 , vzniká vysrážením mořské nebo jezerní vody, krasové jevy, Slovenský, Moravský kras

travertin - z pramenů vody obsahující CO2 a hydrogen uhličitan vápenatý, obkladový materiál

dolomit CaMg (CO3) 2

c) ORGANOGENNÍ

rašelina - prouhelňování mechu rašeliníku, palivo, zahradnictví, lázeňství (Třeboň)

hnědé uhlí - z těl rostlinných zbytků, třetihory, Podkrušnohoří

černé uhlí - zbytky stromovitých plavuní a přesliček, prvohory, Karvinsko

ropa, zemní plyn - zbytky drobných živočichů a rostlin, ložiska uhlovodíků, S. Arábie, Rusko, USA, Írán, Kanada - z. plyn

z. plyn (methan), ropa (tekutý uhlovodík), z. vosk (pevný), asfalt (pevný)

u nás Dolnomoravský úval

jantar - přírodní pryskyřice, Pobaltí

vápenec - nahromadění vápenatých schránek živočichů a řas, výroba cementu, vápna, obkladový kámen, Moravský kras


PEDOSFÉRA

1. Co je to půda?

2. Vypiš půdotvorné činitelé?

3. Vysvětli tyto pojmy - pedosféra, půdní horizont, půdní profil, humus

4. Jak klasifikujeme půdy podle zrnitosti?

5. Jaké znáš půdní typy. Charakterizuj je.

6. Jaké půdní typy převažují v ČR?

7. Půdní eroze, ochrana půd.


HYDROSFÉRA

1. Co je to hydrosféra?

2. Jaké je procentuální zastoupení slané a sladké vody na naší planetě?

3. Vysvětli koloběh vody v přírodě.

4. Vysvětli tyto pojmy - salinita, podzemní voda, minerální voda

5. Napiš chemickou rovnici vzniku vápence (uhličitanu vápenatého) a hydrogen uhličitanu vápenatého.

6. Vysvětli pojmy, související s krasovými jevy - závrty, komíny, škrapy, vyvěračka, stalagmit, stalagnát, stalaktit


ATMOSFÉRA

1. Co je to atmosféra?

2. Jaké jsou vrstvy atmosféry. Charakterizuj je.

3. Vysvětli tyto pojmy - ozonová vrstva, počasí, skleníkové plyny

4. Jaké je složení vzduchu? Doplň procentuální zastoupení.

5. Vysvětli princip skleníkového efektu. Nakresli si schéma do sešitu.


NEROSTNÉ SUROVINY

1. rudy

2. nerudy

3. palivoenergetické suroviny

RUDY - jejich zpracováním se získávají kovy, nejčastěji prvky, sulfidy, oxidy, rudné minerály velmi často vznikají krystalizací z horkých vodných roztoků, ukládají se v puklinách, vytváří rudní žíly. Kromě rudných žil se vytváří doprovodné nerosty, tzv. žilovina, např. křemen, kalcit.

ruda mědi - chalkopyrit

ruda olova - galenit

ruda zinku - sfalerit

ruda železa - magnetit, hematit, siderit

ruda hliníku - bauxit

ruda uranu - uraninit

NERUDY - využití ve stavebnictví, dekorační kameny, chemický průmysl, sklářství

sůl kamenná, fluorit, apatit, křemen, živec, štěrky, písky

žula, pískovec, vápenec, mramor - stavební a dlažební kámen

Rudy se často dobývají v hlubinných dolech, nerudy povrchově v lomech. Nevyužitelné horniny se vyváží na haldy, po povrchovém dobývání se provádí skrývka (přemístění vrstvy půdy a zvětralých hornin), která se vyveze a postupně rekultivuje.

PALIVOENERGETICKÉ SUROVINY

a) obnovitelné (energie z vody, větru, slunečního záření)

b) neobnovitelné (uhlí, ropa, zemní plyn)

Spalováním se do ovzduší dostávají oxidy síry, dusíku, oxid uhelnatý, snaha o omezení skleníkových plynů, nahrazení neobnovitelných zdrojů obnovitelnými, využívání alternativních zdrojů (princip udržitelného rozvoje, mezinárodní dohody)

fosilní paliva (palivoenergetické suroviny) - uhlí, ropa, zemní plyn, rašelina

znát lokalizace těžby v ČR, ve světě

jaderná energie - energie se získává štěpením jader atomu uranu

pozitiva jaderné energie - vysoká efektivita

negativa jaderné energie - uložení radioaktivního odpadu

těžba uranu v ČR - nyní už žádná těžba, dříve Jáchymov, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka

Marie Curie Sklodowská

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

větrné elektrárny - závisí na rychlosti a četnosti větru, nemůže pracovat při chladných dnech, na vrtulích se tvoří námraza, hlučnost, estetika?

vodní elektrárny - využití energie řek, moří (mořský příboj)

biomasa - nižší zatížení životního prostředí při jejím spalování, řepka, trávy, dřeviny

sluneční energie - sluneční kolektory na střeše, polích


VÝVOJ ZEMĚ, ŽIVOTA A ČLOVĚKA

vznik Země - 4,6 mld. let

vznik života - 3,8 mld. let

nejstarší doklady řas - 3,5 mld. let

původní atmosféra (CO2, CO, H2, CH4, SO2 ), snižování teploty, chladnutí atmosféry, hydrosféry, tzv. období bez života, působení UV záření, první formy života, první nedokonalé buňky - podobné bakteriím, sinicím

paleontologie - umět vysvětlit

zkameněliny (fosilie) - zbytky uhynulých živočichů, pevné schránky zůstaly v usazeninách


PRAHORY

4000 - 2500 mil. let

bakterie, sinice, vznik fotosyntézy

STAROHORY

2500 - 550 mil. let

stromatolity (vápencové útvary, vytvořeny zvápenatěných kolonií sinic)

zvýšil se obsah O2 , vznik mnohobuněčných živočichů (žahavci, kroužkovci, členovci)

PRVOHORY (ÉRA TRILOBITŮ)

570 - 225 mil. let

rozsáhlé vrásnění, Pangea

starší prvohory (kambium, ordovik, silur, devon)

mladší prvohory (karbon, perm)

a) starší prvohory

život byl pouze ve vodě

bezobratlí - koráli, hlavonožci, trilobiti, graptoliti, lilijice

obratlovci - paryby, ryby - dvojdyšní - latimerie podivná)

později první suchozemští organismy

b) mladší prvohory

karbon - kapradiny, přesličky, plavuně - stromovitý vzrůst, vznik černého uhlí

perm - nahosemenné rostliny, plazi (krytolebci)

Barandien - Joachim Barrande (Francouz), oblast mezi Prahou a Plzní, v prvohorách moře, nálezy trilobitů

DRUHOHORY (ÉRA PLAZŮ)

225 - 70 mil. let

trias, jura, křída

alpínské vrásnění, rozpadá se Pangea, moře Tethys

rozvoj nahosemenných rostlin, konec druhohor vznik krytosemenných rostlin, cykasy

amoniti, belemniti (hlavonožci)

éra dinosaurů - znát příklady dinosaurů

první ptáci - Archeopteryx litographica - ptačí, plazí znaky

TŘETIHORY (ÉRA SAVCŮ)

70-2 mil. let

starší (paleogén)

mladší (neogén)

alpínské vrásnění (Alpy, Karpaty, Himaláje), Pangea - Lauraasie, Gondwana

krytosemenné rostliny (hnědé uhlí)

hmyz, ptáci, savci, předchůdci člověka

ČTVRTOHORY (ÉRA ČLOVĚKA)

1 mil. let až dosud

starší (pleistocén)

mladší (holocén)

střídání doby ledové a meziledové, ledovce zasahovaly až do střední Evropy

předchůdci člověka

mamuti - 5m, kly, šavlozubý tygr, srstnatý nosorožec, jeskynní medvěd


GEOLOGICKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY

území ČR - Český Masív, Západní Karpaty (hlavně Slovensko, východní část Moravy)

hranice - úvaly, Znojmo, Ostrava

vývoj probíhal odděleně, Český masív vznikl v prvohorách (hercynské vrásnění), Západní Karpaty v třetihorách (alpinské vrásnění), koncem třetihor byly Západní Karpaty nasunuty na Český masív

Oblasti Českého Masívu

  • Moldanubikum - tvořen přeměněnými, zvrásněnými, vyvřelými horninami, mořské

pískovce a břidlice teplotou a tlakem přeměněny na svory, především pararuly (krystalické břidlice), amfibolity, mramory, křemenné pískovce, ortoruly, žuly, v devonu se nacházel Český masiv v blízkosti rovníku a v moři se dařilo korálům - korálové útesy - z nich se pak vyvinuly krasové jevy (Český kras)

  • Barrandien - oblast mezi Prahou, Plzní - byla dvakrát zaplavena mořem (mladší

starohory, staršíprvohory), usazeniny zvrásněné, ale nepřeměněné - pískovce, břidlice, buližníky

  • Permokarbonské pánve - souvislý pás od Plzně, Kladensko, Mělnicko,

Mnichovohradišťsko do Podkrkonoší k Trutnovu do Polska

- probíhal velký rozvoj vegetace, ze zbytků rostlin se vytvořilo černého uhlí

  • Podkrušnohorské pánve - ve třetihorách pokračovalo vrásnění Alp a Karpat, naše

pohraniční hory byly vyzdvihovány,sousední bloky klesaly, vznikla velká jezera, vznik hnědého uhlí

  • Krušné hory - velká řada přeměněných hornin (fylity, svory, pararuly, žuly)
  • Mladá vulkanická pohoří - Doupovské hory, České středohoří - čediče, znělce,

sopečná činnost probíhala až do čtvrtohor - naše nejmladší sopky - Komorní Hůrka u Chebu, Venušina sopka u Bruntálu

  • Lužický pluton - nejstarší hlubinné vyvřelé těleso, žula, gabro
  • Česká křídová pánev (tabule) - koncem druhohor bylo severní část našeho území

zaplaveno mělkým mořem (opuky,pískovce, jílovec), Hrubá skála, Prachovské skály, Pravčická brána

  • Jizerské hory a Krkonoše - žuly (liberecká žula), svory (Sněžka), fylit
  • Orlické hory - svory, pararuly, ortoruly
  • Jeseníky - Hrubý - fylity, svory, ruly,Nízký - slepence, pískovce, břidlice
  • Hornoslezská pánev - zasahuje k nám z Polska jako ostravsko-karvinský revír, černé

uhlí

  • Vnější (flyšové) Karpaty - flyš (střídání pískovců a jílovců), druhohorní vápence
  • Karpatská předhlubeň - od Znojma a Brna k vnějším Karpatům, také Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, území několikrát zaplaveno mořem, pak se usadily sladkovodní sedimenty (pískovce, jílovce, ložiska ropy, zemního plynu)
  • Vídeňská pánev - zasahuje z Rakouska, tvoří Dolnomoravský úval, několikrát

zaplavena mořem, písčité a jílovité sedimenty, hnědé uhlí (lignit), ropa, zemní plyn

  • Moravský kras - vápenec, krasové jevy, ponorná řeka Punkva, propast Macocha
  • Brněnský masiv - žuly, gabra
  • Jihočeské pánve - Českobudějovická, Třeboňská pánev, sladkovodní sedimenty,

písek, živec (keramická surovina)

https://www.youtube.com/watch?v=YMgm_0jC8bU    geologický vývoj prezentace

https://www.youtube.com/watch?v=NBBpbMvZmbc&list=PL7ZnDpVYDv3eZm8jZssjYyVwAVXn84zk9         promítání geologie ČR

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky