Přírodopis 9. třída
Zápisy
Geologické vědy
Geologie - zkoumá neživou přírodu
Mineralogie - zabývá se nerosty
Petrologie - zabývá se horninami
Paleontologie - zkoumá zkameněliny
Geochemie - zabývá se chem. prvky v zemském tělese
Geofyzika - zkoumá fyzikální vlastnosti a jevy v zemském tělese
Hydrogeologie - zabývá se koloběhem vody v přírodě
Inženýrská geologie - zkoumá a vyhodnocuje geolog. podmínky pro stavby domů, silnic...
Práce geologa v terénu
Základem geologického zkoumání je geologická mapa.
Vybavení do terénu - geol. kladívko,geol. kompas, deník, tužka,sáčky na odběr vzorků, pevné boty, vhodné oblečení, batoh
Mineralogie
Minerál (nerost) - stejnorodá přírodnina, dá se vyjádřit chemickým vzorcem, např. NaCl (halit, sůl kamenná)
Vznik minerálů:
- krystalizací z magmatu
- vysrážení (krystalizace) z roztoku
- přeměnou (metamorfózou) - vlivem tlaku a zvýšené teploty
- chemickým zvětráváním (měď - měděnka)
- činností organismů (kalcit)
Třídění nerostů:
- prvky (zlato)
- sulfidy (pyrit)
- halogenidy (halit)
- oxidy a hydroxidy (křemen)
- uhličitany (kalcit)
- sírany (sádrovec)
- fosforečnany (apatit)
- křemičitany (živec)
- organické minerály (jantar)
Krystalová struktura nerostů
Minerály mají vnitřní pravidelné uspořádání.
Tvary nerostů:
- Krystaly (dostatek místa)
- Drůzy (málo místa)
- Minerály amorfní = beztvaré (není místo)
Vnitřní stavba nerostů:
uhlík C - tuha (grafit) uhlík C - diamant
vazby mezi uhlíky nejsou moc soudržné X vazby mezi uhlíky jsou blízko u sebe
Krystalová struktura nerostů ovlivňuje fyzikální vlastnosti nerostů.
Krystaly minerálů mají různý tvar a velikost. Rozdělujeme je do 7 krystalových soustav:
Krychlová (galenit), šesterečná (křemen), jednoklonná (sádrovec), čtverečná (chalkopyrit), kosočtverečná (síra), trojklonná (modrá skalice), klencová (křemen)
Vlastnosti nerostů
- chemické
rozpustnost - ve vodě (sůl kamenná)
v kyselinách (kalcit v HCl)
složení - rozdělení do skupin (prvky, oxidy, sulfidy, ...)
- fyzikální
- mechanické (tvrdost, štěpnost, lom, soudržnost)
- optické (barva, zbarvení, propustnost světla, lesk)
- další (žáruvzdornost, vodivost, magnetické vlastnosti)
- hustota
závisí na chemickém složení a uspořádání částic v krystalové struktuře, udává se v g/cm3 , největší hustotu mají kovy, zlato 19 (rýžování zlata)
- tvrdost
stupnice tvrdosti
1. mastek (nehtem) 6. živec (pilník)
2. sůl kamenná (měděný plíšek) 7. křemen (sklo)
3. kalcit (hřebík, nůž) 8. topaz
4. fluorid (hřebík, nůž) 9. korund
5. apatit (hřebík, nůž) 10. diamant
velmi tvrdé nerosty se používají k vrtání, řezání, broušení skla
velmi měkké nerosty na psaní, mazadla, mastek - krejčovská křída
- štěpnost
rozpadají se podle rovných ploch (nerosty štěpné), např. slída (na lupínky)
- lom
nejsou štěpné podle rovných ploch, ale lámou se např. pazourek
optické vlastnosti- barva - rozlišujeme nerosty barevné (síra), zbarvené (odrůdy křemene), bezbarvé (diamant)
- vryp
rýha nerostu o bílou porcelánovou destičku např. pyrit (žlutý vryp)
- lesk
odraz světla od povrchu nerostu, např. diamantový (diamant)
drahé kameny - průhledné, bezbarvé nerosty s vysokým leskem, diamant, korund (rubín, safír), granáty, acháty
MINERALOGICKÝ SYSTÉM
1. PRVKY
tuha (grafit) - C
tvrdost č.1, černá, šesterečná soustava, dobrý vodič tepla a elektřiny, Č. Krumlov (Grafitový důl), tužky, maziva, žáruvzdorný materiál
diamant - C
krychlová s. tvrdost č.10, bezbarvý, v hornině kimberlit, nejvíce - JAR, Rusko, Brazílie, broušení diamantů (Amsterdam), řezání, vrtání, šperkařství, drahokam
síra - S
malá tvrdost, kosočtverečná s., křehká, žlutá, zapáchá, hořlavá, tvoří se v kráteru sopky, USA, Polsko, Itálie, chemický průmysl, pyrotechnika, výroba H2 SO4, H2 SO3
zlato - Au
krychlová s., zlatožlutá barva, rozpustná pouze v lučavce královské, ryzí zlato - 24 karátů, rýžování zlata (u nás na Otavě), JAR, USA, Austrálie, bankovnictví, šperkařství, zubařství
stříbro - Ag
kujné, tažné, vodivé, Norsko, Kanada, u nás Kutná Hora, Jáchymov, Jihlava, elektrotechnika, šperkařství, mincovnictví
měď - Cu
na vzduchu zelená (měděnka), součástí chalkopyritu, malachitu, využití v elektrotechnice a mincovnictví, metalurgie (slitiny)
2. SULFIDY
pyrit FeS2 (kyz železný)
nejhojnější sulfid, krychlová s., často v hnědém uhlí (kočičí zlato) výroba H2 SO4
galenit PbS (leštěnec olověný)
olověně šedý, polygrafický průmysl, výroba barev, akumulátorů
sfalerit ZnS (blejno zinkové)
ruda zinku, výroba slitin (mosaz), galvanické články, lékařství
chalkopyrit CuFeS2 (kyz měděný)
ruda mědi, zelenožlutý, zvětráváním se mění na hnědý limonit, zelený malachit, modrý azurit
3. HALOGENIDY
sůl kamenná NaCl (halit)
krychlová s., tvrdost č.2, sůl vzniká odpařením mořské vody, těžba Polsko, Rakousko, potravinářství, chemický, solení silnic
fluorid Ca F2 (kazivec)
výroba fluoru, luminiscence, využití v metalurgii
4. OXIDY
křemen SiO2
nejobecnější nerost, tvrdost č. 7, nejběžnější horninotvorný nerost, šesterečná s. (klencová), výroba skla, šperků, odrůdy - černá (morion), žlutý (citrín), růžový (růženín), fialový (ametyst), hnědý (záhněda), průhledný (křišťál)
achát - chalcedon + opál + křemen jaspis - chalcedon + křemen
opál SiO2 n H2 O
vodnatý, amorfní (netvoří krystaly), tvoří pazourky, drahokam, šperky
krevel Fe203 (hematit)
černošedý až načervenalý, zvětráváním se mění na limonit, ruda železa, výroba barev
hnědel Fe203 n H2 O (limonit)
kvalitní železná ruda, rezavé zbarvení
uraninit UO2 (smolinec)
radioaktivní, ruda uranu, palivo do jaderných reaktorů, Jáchymov, Příbramsko, Dolní Rožínka
bauxit
obsahuje Al
magnetovec (magnetit)
černý, nejkvalitnější železná ruda, magnetické vlastnosti
korund Al 2O3
Srí Lanka, Indie, brusné materiály, ruda hliníku, šperky, rubín - červený, fialový, safír - do modra
5. UHLIČITANY
kalcit CaCO3
tvrdost č.3, reaguje s HCl (šumí), krasové oblasti, klencová soustava, bezbarvý, součástí všech vápenců a mramorů, vápnité kosti a schránky živočichů, pálení vápna a cementu, islandský vápenec - průhledný, součástky do mikroskopu
6. KŘEMIČITANY
slída
horninotvorný nerost, žáruvzdorný, světlá slída (muskovit), tmavá slída (biotit)
živec
tvrdost č. 6, horninotvorný nerost, narůžovělý, keramika, hodně odrůd - např. draselný živec (ortoklas), sodnovápenatý živec (plagioklas)
mastek
tvrdost č.1, mastný, tenké lupínky, šedý, krejčovská křída
granát
hojně v přeměněných horninách, český granát (pyrop) - červený, český drahokam, hodně odrůd, šperkařství
turmalín
sloupečkovité krystaly, šperky, různé odstíny - např. černý (skoryl)
topaz
tvrdost č.8, šperky
7. FOSFOREČNANY
apatit
vzniká usazováním organických zbytků v moři, bezbarvý, zelený, součástí našich zubů a kostí, Kanada, Norsko, Kola, zdroj fosforu, výroba kyseliny fosforečné a hnojiv (fosfátů)
8. DUSIČNANY
ledek NaNO3
Chile, hnojiva
9. SÍRANY
sádrovec CaSO4 n H2 O
bezbarvý, bílý, šedý, jednoklonná soustava, vzniká krystalizací z mořské vody, pouštní růže, krasové jevy, výroba sádry, stavebnictví, sochařství, alabastr - jemný sádrovec
skalice
zelená, modrá
10. ORGANOLITY (ORGANICKÉHO PŮVODU)
jantar
Baltské moře (Pobaltské republiky), šperky
odkazy na obrázky nerostů:
https://www.4zszdar.cz/index.php?pg=test--predmety-ke-stazeni
https://zabavnageologie.webnode.cz/
https://mineralogie-geologie.webnode.cz/mineralogie-/
PETROLOGIE
zabývá se horninami
horniny se skládají se z jednoho nebo více nerostů, nedají se vyjádřit chem. vzorcem
horniny vznikají při vnitřních a vnějších geologických jevech
systém hornin: vyvřelé horniny (magmatické)- hlubinné, výlevné
usazené horniny (sedimentární)
přeměněné horniny (metamorfované)
horninový cyklus - nakreslit, umět vysvětlit
LITOSFÉRA
kamenný obal země, zemská kůra +nejsvrchnější část zemského pláště
vrstvy zemského tělesa: zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro (nakreslit obrázek)
poloměr Země - 6378 km
zemská kůra: a) pevninská - větší mocnost (cca 35 km), tvořena žulou a pískovcem
b) oceánská - menší mocnost (cca 7km), tvořena těžšími horninami - čedič
zemský plášť: svrchní (pevný), spodní (tekutý)
zemské jádro: vnější (plastické), vnitřní (pevné)
geologické děje: a) vnitřní (sopečná činnost, zemětřesení)
b) vnější (činnost vody, ledu, větru...)
Vypracovat otázky:
1. Vysvětli, co znamená slovo litosféra.
2. Kde se nachází ohnivý kruh sopek?
3. Co to jsou litosférické desky, 4 příklady.
4. Vysvětli pojmy: zemětřesení, hypocentrum, epicentrum, magnitudo, tsunami
5. Nakresli a popiš stavbu zemského tělesa.
6. Vysvětli vznik korálových ostrovů (atolů).
7. jaké jsou typy sopek? Doplň k nim příklady.
8. Jaké znáš typy zemské kůry?
9. Jak dělíme geologické děje? Uveď příklady.
10. Vysvětli pojem astenosféra.
11. Popiš, jaké jsou základní pohyby litosférických desek.
12. Kdo to byl Alfréd Wegener?
13. Jakými stupnicemi se měří intenzita zemětřesení?
14. Kde ve světě a u nás v ČR může dojít k zemětřesení?
15. Vysvětli rozdíl mezi lávou a magmatem.
16. Jaké vlastnosti má zemské jádro? Jak jej dělíme?
17. Vysvětli pojmy: gejzír, bahnotok, lávový proud
18. Jak vznikla pemza a k čemu se využívá?
19. Popiš stavbu oceánského dna.
20. Nakresli a popiš sopku.
21. Kolik je na světě cca sopek?
22. Vyjmenuj 5 oblastí ve světě, kde dochází k časté sopečné činnosti.
23. Vysvětli pojmy: atmosféra, hydrosféra, biosféra, pedosféra.
24. Jaké je využití sopečné činnosti?
VYVŘELÉ HORNINY
1. hlubinné - utuhnutí magmatu v hloubce, pomalé chladnutí, středně zrnité, hrubozrnné horniny
žula (granit) - obsahuje živec, křemen, slídu, využití ve stavebnictví, žulové sloupy, dlažební kostky, náhrobky, štěrk
Mrákotín, Liberec
gabro - obsahuje tmavé nerosty, využití stavebnictví, dekorační účely
2. výlevné - utuhnutí na povrchu, rychlé chladnutí, jemnozrnné horniny
čedič (bazalt) - tmavá hornina, Panská skála u Kamenického Šenova (čedičové varhany), Říp, Kunětická hora, využití ve stavebnictví, příměs skelné vaty
znělec - světlejší, šedozelený, Doupovské hory, České středohoří, využití ve stavebnictví
Vznik pohoří
Pohoří vznikají při pohybu dvou litosférických desek proti sobě.
1. vrásnění - zemská kůra se zprohýbá do vln (vrás), vrásu tvoří sedlo a koryto
např. pohoří Himaláje, Andy
obrázek vrásy, typy vrás
2. kerná pohoří (zlomy) - zemská kůra se pod vysokým tlakem rozláme na kry, kry jsou od sebe odděleny zlomy
např. pohoří Krkonoše, Jeseníky
typy zlomů obrázek
PŘEMĚNĚNÉ HORNINY
vznikly z vyvřelých a usazených hornin, působení tlaku a teploty
břidličnatost - základní znak přeměněných hornin
1. regionální přeměna - při vrásnění, postiženy velké oblasti
2. kontaktní přeměna - přeměna teplotním účinkem magmatu, menší území
3. přeměna šokem - z dopadu meteoritu (vltavíny)
fylit
tmavě šedá, břidličnatá hornina, obklady, pokrývačská břidlice, Železné hory, Orlické hory, Hrubý Jeseník
svor
světlá hornina, silný lesk (světlá slída), často obsahuje granáty
rula - pararula (ze sedimentů), ortorula (z vyvřelin - žula)
pararula, ortorula - štěrk, obklady, dlažby, stavební kámen
krystalický vápenec (mramor)
přeměnou vápenců, bílý, našedlý, reaguje s HCl, sochařské práce, obklady, schodiště, chodníkové dlažby
hadec (serpentinit) - tmavozelený, J. Čechy, hadcová step u Mohelna, dekorační kámen
granulit (bělokámen) - J. Čechy, obkladový materiál
vltavíny - zelená sklíčka, jižní Čechy, jižní Morava, šperkařství, vznikly dopadem meteoritu
ZVĚTRÁVÁNÍ
zvětrávání → rozrušování hornin → přenos → sedimentace (ukládání)
a) mechanické (fyzikální) - příčinou jsou teplotní změny (chlad, sucho), do trhlin se dostane voda, zmrzne v led a vytvoří se prasklina
b) chemické - chemické působení vody, plynů (CO2, O2 )
CO2 ve vodě tvoří H2CO3 - působí na vápenec a mění ho na rozpustný hydrogen uhličitan (krápníková výzdoba, krasové jevy)
c) biologické
rostliny - kořenová soustava, činnost zvířat, mořských živočichů, koráli
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
- činnost vody
eroze = soubor procesů, které rozrušují horniny, transportují uvolněné částice do místa uložení (sedimentace)
Rychlost eroze a sedimentace je dána sklonem dna řeky, geologickým podložím a množstvím protékající řeky.
horní tok řeky - prameny řek, prudký proud unáší velké balvany a obrušuje je, vytváří údolí ve tvaru písmena V, vznikají peřeje, vodopády, kaňony
střední tok - proud se zpomaluje,řeka se začíná klikatit, vytváří se meandry (zákruty)
dolní tok - převažuje usazovací činnost řeky, vznikají slepá ramena meandrů, při ústí velkých řek do moře delty
evorze = vířívá činnost vody → obří hrnce (Mumlava, Křemelná, Vydra)
- činnost moří
v oblasti pobřeží, mořské vlny obrušují útesy, usazováním vznikají pláže
- činnost ledovců (glaciální činnost)
ledovce vznikají nahromaděním mnoha vrstev sněhu, který postupně zledovatí
a) pevninské ledovce - velká území Grónsko, Antarktida
b) horské ledovce - v Alpách, vytváří údolí ve tvaru písmena U, v důsledku gravitace se kusy hornin přenáší ze svahů (moréna), velké kameny nesené ledovcem (bludné balvany), pozůstatek ledovců ledovcová jezera (plesa) - Šumava, Tatry
globální problém - tání ledovců
- činnost větru
především v pouštních oblastech dochází k přemísťování nezpevněného materiálu, unášená zrnka písku obrušují skály, vytváří skalní hřiby, skalní okna.
usazování písku vznikají hřbety, vrchy - duny (váté písky jižní Čechy)
viklany, hrance (obroušené kameny větrem)
sádrovec se zrnky písku v poušti vytváří růžovo hnědou barvu (pouštní růže)
globální problém - desertifikace (rozšiřování pouští)
- činnost rostlin, živočichů
rušivá, tvořivá
kořeny rostlin, žížaly, skulaři, krtek
korálové útesy, atoly
- činnost člověka
hornické tvary, průmyslové, zemědělské, sídelní, dopravní, vojenské, pohřební
USAZENÉ (SEDIMENTÁRNÍ) HORNINY
vznikají rozkladem vyvřelých a přeměněných hornin a následným procesem sedimentace
sedimenty jsou nezpevněné (písek), zpevněné tmelem (pískovec)
základní vlastnost - vrstevnatost
vrstva, nejmladší vrstva (nahoře - nadloží), nejstarší vrstva (dole - podloží)
souvrství - více vrstev nad sebou
mocnost - tloušťka vrstvy, kolmá vzdálenost dvou nejbližších vrstev
sedimentární horniny:
a) úlomkovité
b) chemické
c) organogenní
a) ÚLOMKOVITÉ
štěrk - částice > 2 mm,zaoblené úlomky, stavebnictví, příměs do betonu, stavba silnic, železnic, stmelením štěrku - brekcie (ostrohranný štěrk), slepenec
písek - 2 - 0,05cm, vzniká geologickou činností tekoucí vody, moře, větru, surovina pro stavebnictví, sklářství, váté písky - Lužnice, Nežárka
pískovec - zpevněný písek, Česká křídová tabule, stavebnictví, kamenářství, sochařství
křemenec - pískovec s křemenným tmelem, dláždění ulic (tzv. kočičí hlavy)
jíl, jílovec - zvětrávání živců, cihlářská a keramická surovina, žáruvzdorný materiál
opuka - obkladový materiál (Velké Dářko)
b) CHEMICKÉ
vznikají srážením a krystalizací minerálů rozpuštěných ve vodě
vápenec - obsahuje CaCO3 , vzniká vysrážením mořské nebo jezerní vody, krasové jevy, Slovenský, Moravský kras
travertin - z pramenů vody obsahující CO2 a hydrogen uhličitan vápenatý, obkladový materiál
dolomit CaMg (CO3) 2
c) ORGANOGENNÍ
rašelina - prouhelňování mechu rašeliníku, palivo, zahradnictví, lázeňství (Třeboň)
hnědé uhlí - z těl rostlinných zbytků, třetihory, Podkrušnohoří
černé uhlí - zbytky stromovitých plavuní a přesliček, prvohory, Karvinsko
ropa, zemní plyn - zbytky drobných živočichů a rostlin, ložiska uhlovodíků, S. Arábie, Rusko, USA, Írán, Kanada - z. plyn
z. plyn (methan), ropa (tekutý uhlovodík), z. vosk (pevný), asfalt (pevný)
u nás Dolnomoravský úval
jantar - přírodní pryskyřice, Pobaltí
vápenec - nahromadění vápenatých schránek živočichů a řas, výroba cementu, vápna, obkladový kámen, Moravský kras
PEDOSFÉRA
1. Co je to půda?
2. Vypiš půdotvorné činitelé?
3. Vysvětli tyto pojmy - pedosféra, půdní horizont, půdní profil, humus
4. Jak klasifikujeme půdy podle zrnitosti?
5. Jaké znáš půdní typy. Charakterizuj je.
6. Jaké půdní typy převažují v ČR?
7. Půdní eroze, ochrana půd.
HYDROSFÉRA
1. Co je to hydrosféra?
2. Jaké je procentuální zastoupení slané a sladké vody na naší planetě?
3. Vysvětli koloběh vody v přírodě.
4. Vysvětli tyto pojmy - salinita, podzemní voda, minerální voda
5. Napiš chemickou rovnici vzniku vápence (uhličitanu vápenatého) a hydrogen uhličitanu vápenatého.
6. Vysvětli pojmy, související s krasovými jevy - závrty, komíny, škrapy, vyvěračka, stalagmit, stalagnát, stalaktit
ATMOSFÉRA
1. Co je to atmosféra?
2. Jaké jsou vrstvy atmosféry. Charakterizuj je.
3. Vysvětli tyto pojmy - ozonová vrstva, počasí, skleníkové plyny
4. Jaké je složení vzduchu? Doplň procentuální zastoupení.
5. Vysvětli princip skleníkového efektu. Nakresli si schéma do sešitu.
NEROSTNÉ SUROVINY
1. rudy
2. nerudy
3. palivoenergetické suroviny
RUDY - jejich zpracováním se získávají kovy, nejčastěji prvky, sulfidy, oxidy, rudné minerály velmi často vznikají krystalizací z horkých vodných roztoků, ukládají se v puklinách, vytváří rudní žíly. Kromě rudných žil se vytváří doprovodné nerosty, tzv. žilovina, např. křemen, kalcit.
ruda mědi - chalkopyrit
ruda olova - galenit
ruda zinku - sfalerit
ruda železa - magnetit, hematit, siderit
ruda hliníku - bauxit
ruda uranu - uraninit
NERUDY - využití ve stavebnictví, dekorační kameny, chemický průmysl, sklářství
sůl kamenná, fluorit, apatit, křemen, živec, štěrky, písky
žula, pískovec, vápenec, mramor - stavební a dlažební kámen
Rudy se často dobývají v hlubinných dolech, nerudy povrchově v lomech. Nevyužitelné horniny se vyváží na haldy, po povrchovém dobývání se provádí skrývka (přemístění vrstvy půdy a zvětralých hornin), která se vyveze a postupně rekultivuje.
PALIVOENERGETICKÉ SUROVINY
a) obnovitelné (energie z vody, větru, slunečního záření)
b) neobnovitelné (uhlí, ropa, zemní plyn)
Spalováním se do ovzduší dostávají oxidy síry, dusíku, oxid uhelnatý, snaha o omezení skleníkových plynů, nahrazení neobnovitelných zdrojů obnovitelnými, využívání alternativních zdrojů (princip udržitelného rozvoje, mezinárodní dohody)
fosilní paliva (palivoenergetické suroviny) - uhlí, ropa, zemní plyn, rašelina
znát lokalizace těžby v ČR, ve světě
jaderná energie - energie se získává štěpením jader atomu uranu
pozitiva jaderné energie - vysoká efektivita
negativa jaderné energie - uložení radioaktivního odpadu
těžba uranu v ČR - nyní už žádná těžba, dříve Jáchymov, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka
Marie Curie Sklodowská
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
větrné elektrárny - závisí na rychlosti a četnosti větru, nemůže pracovat při chladných dnech, na vrtulích se tvoří námraza, hlučnost, estetika?
vodní elektrárny - využití energie řek, moří (mořský příboj)
biomasa - nižší zatížení životního prostředí při jejím spalování, řepka, trávy, dřeviny
sluneční energie - sluneční kolektory na střeše, polích
VÝVOJ ZEMĚ, ŽIVOTA A ČLOVĚKA
vznik Země - 4,6 mld. let
vznik života - 3,8 mld. let
nejstarší doklady řas - 3,5 mld. let
původní atmosféra (CO2, CO, H2, CH4, SO2 ), snižování teploty, chladnutí atmosféry, hydrosféry, tzv. období bez života, působení UV záření, první formy života, první nedokonalé buňky - podobné bakteriím, sinicím
paleontologie - umět vysvětlit
zkameněliny (fosilie) - zbytky uhynulých živočichů, pevné schránky zůstaly v usazeninách
PRAHORY
4000 - 2500 mil. let
bakterie, sinice, vznik fotosyntézy
STAROHORY
2500 - 550 mil. let
stromatolity (vápencové útvary, vytvořeny zvápenatěných kolonií sinic)
zvýšil se obsah O2 , vznik mnohobuněčných živočichů (žahavci, kroužkovci, členovci)
PRVOHORY (ÉRA TRILOBITŮ)
570 - 225 mil. let
rozsáhlé vrásnění, Pangea
starší prvohory (kambium, ordovik, silur, devon)
mladší prvohory (karbon, perm)
a) starší prvohory
život byl pouze ve vodě
bezobratlí - koráli, hlavonožci, trilobiti, graptoliti, lilijice
obratlovci - paryby, ryby - dvojdyšní - latimerie podivná)
později první suchozemští organismy
b) mladší prvohory
karbon - kapradiny, přesličky, plavuně - stromovitý vzrůst, vznik černého uhlí
perm - nahosemenné rostliny, plazi (krytolebci)
Barandien - Joachim Barrande (Francouz), oblast mezi Prahou a Plzní, v prvohorách moře, nálezy trilobitů
DRUHOHORY (ÉRA PLAZŮ)
225 - 70 mil. let
trias, jura, křída
alpínské vrásnění, rozpadá se Pangea, moře Tethys
rozvoj nahosemenných rostlin, konec druhohor vznik krytosemenných rostlin, cykasy
amoniti, belemniti (hlavonožci)
éra dinosaurů - znát příklady dinosaurů
první ptáci - Archeopteryx litographica - ptačí, plazí znaky
TŘETIHORY (ÉRA SAVCŮ)
70-2 mil. let
starší (paleogén)
mladší (neogén)
alpínské vrásnění (Alpy, Karpaty, Himaláje), Pangea - Lauraasie, Gondwana
krytosemenné rostliny (hnědé uhlí)
hmyz, ptáci, savci, předchůdci člověka
ČTVRTOHORY (ÉRA ČLOVĚKA)
1 mil. let až dosud
starší (pleistocén)
mladší (holocén)
střídání doby ledové a meziledové, ledovce zasahovaly až do střední Evropy
předchůdci člověka
mamuti - 5m, kly, šavlozubý tygr, srstnatý nosorožec, jeskynní medvěd
GEOLOGICKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY
území ČR - Český Masív, Západní Karpaty (hlavně Slovensko, východní část Moravy)
hranice - úvaly, Znojmo, Ostrava
vývoj probíhal odděleně, Český masív vznikl v prvohorách (hercynské vrásnění), Západní Karpaty v třetihorách (alpinské vrásnění), koncem třetihor byly Západní Karpaty nasunuty na Český masív
Oblasti Českého Masívu
- Moldanubikum - tvořen přeměněnými, zvrásněnými, vyvřelými horninami, mořské
pískovce a břidlice teplotou a tlakem přeměněny na svory, především pararuly (krystalické břidlice), amfibolity, mramory, křemenné pískovce, ortoruly, žuly, v devonu se nacházel Český masiv v blízkosti rovníku a v moři se dařilo korálům - korálové útesy - z nich se pak vyvinuly krasové jevy (Český kras)
- Barrandien - oblast mezi Prahou, Plzní - byla dvakrát zaplavena mořem (mladší
starohory, staršíprvohory), usazeniny zvrásněné, ale nepřeměněné - pískovce, břidlice, buližníky
- Permokarbonské pánve - souvislý pás od Plzně, Kladensko, Mělnicko,
Mnichovohradišťsko do Podkrkonoší k Trutnovu do Polska
- probíhal velký rozvoj vegetace, ze zbytků rostlin se vytvořilo černého uhlí
- Podkrušnohorské pánve - ve třetihorách pokračovalo vrásnění Alp a Karpat, naše
pohraniční hory byly vyzdvihovány,sousední bloky klesaly, vznikla velká jezera, vznik hnědého uhlí
- Krušné hory - velká řada přeměněných hornin (fylity, svory, pararuly, žuly)
- Mladá vulkanická pohoří - Doupovské hory, České středohoří - čediče, znělce,
sopečná činnost probíhala až do čtvrtohor - naše nejmladší sopky - Komorní Hůrka u Chebu, Venušina sopka u Bruntálu
- Lužický pluton - nejstarší hlubinné vyvřelé těleso, žula, gabro
- Česká křídová pánev (tabule) - koncem druhohor bylo severní část našeho území
zaplaveno mělkým mořem (opuky,pískovce, jílovec), Hrubá skála, Prachovské skály, Pravčická brána
- Jizerské hory a Krkonoše - žuly (liberecká žula), svory (Sněžka), fylit
- Orlické hory - svory, pararuly, ortoruly
- Jeseníky - Hrubý - fylity, svory, ruly,Nízký - slepence, pískovce, břidlice
- Hornoslezská pánev - zasahuje k nám z Polska jako ostravsko-karvinský revír, černé
uhlí
- Vnější (flyšové) Karpaty - flyš (střídání pískovců a jílovců), druhohorní vápence
- Karpatská předhlubeň - od Znojma a Brna k vnějším Karpatům, také Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, území několikrát zaplaveno mořem, pak se usadily sladkovodní sedimenty (pískovce, jílovce, ložiska ropy, zemního plynu)
- Vídeňská pánev - zasahuje z Rakouska, tvoří Dolnomoravský úval, několikrát
zaplavena mořem, písčité a jílovité sedimenty, hnědé uhlí (lignit), ropa, zemní plyn
- Moravský kras - vápenec, krasové jevy, ponorná řeka Punkva, propast Macocha
- Brněnský masiv - žuly, gabra
- Jihočeské pánve - Českobudějovická, Třeboňská pánev, sladkovodní sedimenty,
písek, živec (keramická surovina)
https://www.youtube.com/watch?v=YMgm_0jC8bU geologický vývoj prezentace
https://www.youtube.com/watch?v=NBBpbMvZmbc&list=PL7ZnDpVYDv3eZm8jZssjYyVwAVXn84zk9 promítání geologie ČR
Ekologie https://slideplayer.cz/slide/2887031/