Zeměpis 9. třída


POLOHA, ROZLOHA ČESKÉ REPUBLIKY

vnitrozemský stát, mírný podnebný pás

Rozloha: 78 864,1 km2

Počet obyvatel: 10 625 449 (k 30. 6. 2018)

Hustota zalidnění: 134,7 ob./km2

Hlavní město: Praha

Matematicko-geografická poloha

Okrajové body

S - Lobendava

J - Vyšší Brod

V - Bukovec

Z - Krásná

Délka státní hranice: 2290,2 km (2293 km)

z toho: Německo 810,3 km

Polsko 761,8 km (779 km)

Rakousko 466,3 km (452 km)

Slovensko 251,8 km


NEJ ČESKÉ REPUBLIKY

Nejvýše položený bod Sněžka 1 602 m n. m. pohoří Krkonoše

Nejníže položený bod výtok Labe u Hřenska 115 m n. m. okres Děčín

Největší přehradní nádrž Lipno 4 870 ha okresy Český Krumlov a Prachatice

Největší rybník Rožmberk 489 ha okres Jindřichův - max. hloubka 6,2 m Hradec

Největší jezero Černé jezero 18,4 ha okres Klatovy - max. hloubka 39,8 m

Nejdelší řeka Vltava 433 km

Největší plocha povodí Labe 51 103,9 km2

Nejteplejší minerální pramen Vřídlo 72 °C Karlovy Vary

Nejhlubší propast Hranická propast - 244,5 m okres Přerov (289,5m)

Největší národní park Šumava 685,2 km2 pohoří Šumava

Nejstarší národní park Krkonoše 1963

Největší chráněná krajinná oblast Beskydy 1 160 km2 pohoří Beskydy

Nejvýše položené sídlo Filipova Huť 1 093 m n. m. okres Klatovy

Nejníže položené sídlo Hřensko 130 m n. m. okres Děčín

Největší obec Praha 1 193 270 obyv. hlavní město


HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

7. st. Sámova říše

9. st. Velká Morava

10. st. Přemyslovský stát, vláda Přemyslovců (Přemysl Otakar II.)

14. - 15. st. Lucemburkové (Karel IV. )

15. - 16. st. Jagellonci

16. st. - 20. st. Habsburkové (Rudolf II.)

28. 10. 1918 - vznik Československé republiky + Podkarpatská Rus

16. 3. 1938 - Protektorát Čechy a Morava

8. 5. 1945 - konec 2. sv. války

1968 - federace

1989 - Česká a Slovenská federativní republika

1. 1. 1993 - vznik ČR

12. 3. 1999 - vstup ČR do NATO

1. 5. 2004 - vstup ČR v EU

21. 12. 2007 - Schengen

historické země - Čechy, Morava, Slezsko

nyní - 14 krajů


PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČR, POVRCH A JEHO ČLENĚNÍ

převaha pahorkatin (1/2) a vrchovin (1/3)

nejvyšší bod ČR: Sněžka 1602m

Praděd 1492m (na Moravě)

HOROPISNÉ CELKY ČESKÉ REPUBLIKY

1. province ČESKÁ VYSOČINA

a) subprovincie KRUŠNOHORSKÁ (Klínovec 1244 m)

  • Krušné hory (Klínovec 1244 m) - Chebská pánev
  • Smrčiny - Doupovské hory
  • Sokolovská pánev - České středohoří
  • Mostecká pánev - Slavkovský les

b) subprovincie ŠUMAVSKÁ (Plechý 1378 m)- Český les

- Šumava (Plechý 1378 m)

- Novohradské hory

c) subprovincie KRKONOŠSKO-JESENICKÁ (Praděd 1491 m)

- Krkonoše (Sněžka 1602 m)                                                         - Broumovská vrchovina

- Krkonošské podhůří                                                                   - Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m)

- Lužické hory (Luž 793 m)                                                            - Nízký Jeseník (Slunečná 800 m)

- Jizerské hory (Smrk 1124 m)                                                        - Kralický Sněžník

- Šluknovská pahorkatina                                                              - Rychlebské hory

- Orlické hory (Velká Deštná 1115 m)                                              - Zlatohorská vrchovina

d) subprovincie POBEROUNSKÁ

- Plzeňská pahorkatina

- Pražská kotlina

- Brdská vrchovina

e) subprovincie ČESKOMORAVSKÁ

- Jihočeské pánve                                                                    - Českomoravská vrchovina

- Třeboňská pánev                                                                    - Brněnská vrchovina

- Českobudějovická pánev                                                      - Drahanská vrchovina

- Středočeská pahorkatina                                                       - Boskovická brázda

f) subprovincie ČESKÁ TABULE

- Severočeská tabule

- Středočeská tabule

- Východočeská tabule

2. provincie STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA

a) subprovincie STŘEDOPOLSKÁ NÍŽINA

- Opavská pahorkatina

3. provincie ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV

a) subprovincie Vídeňská pánev

- Dolnomoravský úval

4. provincie ZÁPADNÍ KARPATY

a) subprovincie VNĚKARPATSKÁ SNÍŽENINA

- Dyjsko-svratecký úval                                                       - Vyškovská brána

- Moravská brána                                                                - Ostravská pánev

- Hornomoravský úval

b) subprovincie VNĚJŠÍ ZÁPADNÍ KARPATY

- Chřiby

- Bílé Karpaty

- Javorníky

- Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m)

Povrch ČR - místopis

Krušné hory, Smrčiny, Chebská pánev, Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Slavkovský les, Doupovské hory, Mostecká pánev, České středohoří, Děčínská vrchovina, Křivoklátská vrchovina, Plzeňská pahorkatina, Pražská plošina, Polabská nížina, Lužické Hory, Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské Hory, Krkonoše, Broumovská vrchovina, Orlické hory, Rychlebské hory, Železné hory, Brdy, Středočeská pahorkatina, Český les, Šumava, Šumavské podhůří, Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina, Jihlavské vrchy, Žďárské vrchy, Drahanská vrchovina, Dyjsko-svratecký úval, Chřiby, Vyškovská brána, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval, Bílé Karpaty, Hrubý, Nízký Jeseník, Oderské vrchy, Moravská brána, Vizovické vrchy, Vsetínské vrchy, Ostravská pánev, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Králický Sněžník

U zvýrazněných pohoří vědět nejvyšší horu a její kótu.


PODNEBÍ ČR

Podnebí se vyznačuje střídáním 4 ročních období a převládajícími západními větry. Počasí je proměnlivé a nestálé, to způsobují změny tlaku vzduchu. Na naše území zasahují vzduchové hmoty polární, tropické i arktické vzduchové hmoty.


Faktory ovlivňující klima:

zeměpisná poloha, reliéf, nadmořská výška

připomenout si tyto pojmy: meteorologické prvky, inverze, teplá a studená fronta, synoptická mapa, meteorologické stanice


Teplota

průměrná teplota 9,1°C, nejchladnější průměrná roční teplota Sněžka 0,2°C, nejteplejší Praha 10, 1°C , Hodonín 9,5°C

nejchladnější leden, nejteplejší červenec

max. naměřená teplota Praha 40,4°C (2012)

min. naměřená teplota Českobudějovická pánev -42,2°C (1929)

Srážky

srážkové max. - květen, červen ,červenec, srpen

oblasti bohaté na srážky - Jizerské hory (přes 1700mm), Šumava, Moravskoslezské Beskydy (1500mm), Krkonoše, Hrubý Jeseník (1400-1500mm)


oblasti chudé na srážky -srážkový stín Krušných hor (Žatec, Louny) (450mm), Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval (500mm) - zemědělství, teplé oblasti


Podnebné oblasti

teplá oblast - Česká tabule, Hornomoravský, Dolnomoravský, Dyjsko-svratecký úval

mírně teplá oblast - předhůří okrajových pohoří

chladná oblast - okrajová pohoří

viz mapa podnebných oblastí

pro více informací -  https://portal.chmi.cz/


VODSTVO ČR

hlavní evropské rozvodí - trojný bod = Kralický Sněžník (styčný bod všech tří úmoří)

úmoří -

a) Severní moře 65%

b) Baltské moře 10%

c) Černé moře 25%

  • řeky
Vltava (nejdelší u nás, 430km), Labe (357km), Morava, Dyje, Moravská Dyje, Ohře, Odra, Jihlava, Lužnice, Nežárka, Otava, Sázava (219km), Berounka, Mže, Úhlava, Úslava, Radbuza, Lužická Nisa, Jizera, Orlice, Tichá Orlice, Divoká Orlice, Svratka, Opava, Bečva, Moravice, Cidlina, Křemelná, Vydra, Doubrava, Chrudimka, Metuje, Opatovický kanál, Svitava, Ostravice, Úpa


  • vodní kanály
Schwarzenberský plavební kanál, Zlatá stoka (napájení rybníků na Třeboňsku), Opatovický kanál, Baťův plavební kanál


  • jezera
ledovcové původů (na Šumavě, Černé, Čertovo), krasová jezírka (Moravský kras), jezera v rašelinách (Šumava, Jeseníky), antropogenní (Kamencové u Chomutova)


  • rybníky
zakládány v jižních Čechách a na Pardubicku, největší rybník - Rožmberk, Svět, Horusický, Máchovo jezero, Bezdrev, Velké Dářko (největší na Vysočině)


  • přehradní nádrže
ochrana před povodněmi, voda pro průmysl, závlahy, výroba elektřiny, k zesplavnění toků, k rekreaci

Kružberk, Slezská Harta, Nové Mlýny, Vranov, Rozkoš, Dalešice, Lipno, Orlík, Slapy, Nechranice, Švihov (Želivka), Seč, Vír, Dlouhé Stráně

  • podzemní vody

v oblasti České tabule

minerální vody: vřídla, kyselky

lázeňské oblasti: K. Vary, M. Lázně, Fr. Lázně, Jáchymov, Jánské Lázně, Bohdaneč, Velké Losiny (sirné prameny), Karlova Studánka, Luhačovice, Poděbrady


PŮDY V ČR

pedosféra - půdní obal Země

složky půdy - živá (organismy, např. krtek, žížaly), neživá (půdní voda, vzduch, kamení)

humus - rozkládající se těla odumřelých rostlin a živočichů

půdotvorní činitelé - reliéf, nadmořská výška, přírodní podmínky, matečná hornina

zemědělská půda - půda, která je využívána k pěstování zemědělských plodin

půdní druhy - podle zrnitosti rozdělujeme na:

a) lehké (písčité)

b) střední (hlinité)

c) těžké (jílovité)

půdní typy -

černozemě - nejúrodnější, bohatá vrstva humusu, oblasti nížin, úvalů

hnědozemě, hnědé lesní půdy - v okolí černozemí, středně úrodné, oblasti vrchovin

podzoly - málo humusu, často kyselé, oblasti podhůří a hor

nivní půdy - v okolí řek, zamokřené

půdní profil - jednotlivé vrstvy půdy

půdní eroze - způsobena nadměrným využíváním půdy, častým hnojení půd, zástavbou, těžkou mechanizací, přírodními vlivy

pro více informací - https://www.mzp.cz/cz/atlas_krajiny_cr

Biota

souhrnné označení pro živé organismy dané oblasti (fauna, flóra)

Biotu členíme podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky

Výškové (vegetační) stupně:

1. dubový stupeň

2. bukovo - dubový stupeň

3. dubovo - bukový stupeň

4. dubovo - jehličnatý stupeň

5. jedlovo - bukový stupeň

6. smrkovo - bukovo - jedlový stupeň

7. smrkový stupeň

8. klečový stupeň

Horní hranice lesa - Jeseníky 1350 m n.m.

Krkonoše 1200 m n.m.

Funkce lesa - produkce dřeva, obživy, rekreace, obydlí pro živočichy, hygienický význam, estetický, rozptýlená zeleň snižuje hlučnost

druhová skladba lesů u nás - smrk (53%), borovice (17%), ostatní listnáče


OCHRANA PŘÍRODY

hodně znečištěné oblasti - Ostravsko, Podkrušnohoří, velká města

méně znečištěné oblasti - Vysočina, jižní Čechy

velkoplošná chráněná území:

NP (KRNAP - nejstarší, Šumava - největší, Podyjí, Česko-saské Švýcarsko - nejmladší)

CHKO (26) - Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Brdy, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory

Biosférická rezervace UNESCO (6) (Křivoklátsko, Bílé Karpaty, Pálava, Třeboňsko, Krkonošský NP, NP Šumava)

maloplošné chráněné území:

NPR - národní přírodní rezervace

PR - přírodní rezervace

NPP - národní přírodní památka

PP - přírodní památka

NATURA 2000 - v souvislosti s EU, přírodní lokality nejohroženějších druhů rostlin a živočichů

nejstarší chráněné území u nás - Boubínský prales, Hojná Voda (Novohradské hory)

pro více informací - https://www.ochranaprirody.cz/

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

kritický stav: Mostecká, Sokolovská pánev

Praha: výfukové plyny z dopravy, teplárny, kotelny, obytné domy, průmysl

antropogenní tvary: dolování, lomy, těžba (Podkrušnohoří), těžební krajina, skládky, odpady, eroze půdy, stavební činnost

ovzduší: prach, plyny, oxidy S, N, CO2, skleníkový efekt, kyselé deště, biozátěž, zdravotní problémy, Praha, Brno, Ostrava (smog)

odkaz ke zhlédnutí - https://www.stream.cz/katastrofy/778226-velky-smog-v-londyne-1952

vody: srážky obsahují sírany, uhličitany, znečištění toků, jezer, nádrží, vsakování do podzemních vod, průmyslová činnost (ČOV)

půdy: nesprávné užívání půdy, eroze, záplavy, sesuvy, půdy, hnojiva, těžba, technika, meliorace

lesy: udržování biodiverzity, skladba lesů, kyselé deště, hospodaření v lesích, problémy s lýkožroutem

rekultivace - znovuobnovování krajiny


OBYVATELSTVO

Počet obyvatel: 10 625 449 (k 30. 6. 2018)

Hustota zalidnění: 134,7 ob./km2

14. místo v Evropě, patříme mezi středně zalidněné státy

od poloviny 90. let se snižuje přírůstek obyvatel, obyvatelstvo stárne

předproduktivní věk - 0-14 let

produktivní věk - 14-64 let

poproduktivní věk - 65+

věková pyramida, naděje na dožití - ♂ 76,2 let ♀ 82,1 let

národnostní složení - převažují Češi, Moravané

národnostní menšiny - Slováni, Ukrajinci, Vietnamci, Romové

náboženství - přes 60% nevěřící, křesťané převažují na jižní Moravě a na Vysočině

migrace

nezaměstnanost - 2,8%

více o obyvatelstvu  - www.czso.cz


NEROSTNÉ SUROVINY

1. rudné suroviny

nyní se žádné rudy netěží, dříve Podkrušnohoří, Kutná hora

2. nerudné suroviny

a) energetické

hnědé uhlí - podkrušnohorské pánve (Chebská, Sokolovská, Severočeská pánev)

černé uhlí - Ostravsko, Karvinský revír

ropa, zemní plyn - Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, zajišťuje 0,01% potřeb ČR, dovážíme z Ruska (Družba), ze S. Německa (Ingolstadt)

uran - těžba vDolní Rožínce na Vysočině ukončena

ve středověku: Jáchymov, Příbramsko, Stráž pod Ralskem

b) stavební suroviny

ČR bohatá na písky, štěrky, jíly, cihlářské hlíny

stavební kámen - čedič - S. Čechy, pískovec - Český ráj, žula - Českomoravská vrchovina, štěrky, písky

vápenec - Barandien, Moravský kras, Jeseníky, Štramberk,

cihlářské hlíny - J. Čechy, J. Morava

keramické jíly - Bechyně

c) chemické suroviny

grafit (Č. Krumlov už se netěží)


PRŮMYSL

  • energetický průmysl - jaderná energie: Temelín, Dukovany

                                                    vodní energie: Vltavská kaskáda (přehrady na Vltavě), Dlouhé stráně

                                                    větrná energie: Věžnice, Kámen

                                                    tepelná energie: Dětmarovice, Tušimice, Vřesová, Tisová, Mělník, Chvaletice, Opatovice

  • hutnický průmysl - hutnictví železa a oceli (Ostrava Vítkovice, Třinec), ŽĎAS Žďár nad Sázavou
  • strojírenský průmysl - automobilový AUTO Mladá Boleslav, TPCA Kolín, HYUNDAI - Nošovice u Frýdku Místku, TATRA Kopřivnice, autobusy - Vysoké Mýto, lokomotivy Plzeň, trolejbusy Ostrov n. Ohří, loděnice Praha, Děčín, traktory - ZETOR Brno, letadla - LET Kunovice, AERO Vodochody
  • chemický průmysl

petrochemie - Litvínov, Kralupy n. Vltavou, CORAMO Kolín, PARAMO Pardubice, OSTRAMO Ostrava

anorganická chemie - kyseliny, hnojiva, přípravy na likvidaci škůdců SETUZA Ústí n. L., SPOLANA Neratovice, SYNTÉZIA Pardubice

farmacie (léky) - ZENTIVA Praha, LACHEMA Brno, GALENA Opava

gumárny- BARUM Otrokovice, Zubří, Praha, Břeclav

  • průmysl stavebních hmot - vápenky (Beroun, Králův Dvůr), cementárny (Hranice na Moravě, Mokrá u Brna), stavební keramika - RAKO Rakovník
  • keramický průmysl - Plzeň, Chlumčany, Horní Bříza, Boroviny, výroba porcelánu
  • sklářský průmysl - podhůří hor, Karlovy Vary, Nový Bor, Kamenický Šenov, Bohemia Glas Jihlava, Světlá nad Sázavou, bižuterie Jablonec nad Nisou
  • textilní průmysl - tradiční odvětví, velmi upadá, JUTA (Dvůr Králové n. L.), TIBA (Dvůr Králové n. L.), SLEZAN (Frýdek - Místek), TONAK (Nový Jičín) - klobouky
  • oděvní průmysl - OP Prostějov, OTAVAN Třeboň (pracovní oděvy)
  • kožedělní průmysl - BAŤA Zlín, BOTAS Skuteč
  • dřevozpracující průmysl - Hradec Králové (piana), Krnov (varhany), nábytek (KORYNA Koryčany), Kraslice (hudební nástroje), Nové Město na Moravě (lyže SPORTEN), tužky KOHINOOR České Budějovice
  • papírenský a polygrafický průmysl - Větřní, Štětí, Hostinné
  • polygrafický průmysl - větší města, tiskárny HB
  • elektrotechnický průmysl - PANASONIC Pardubice, PHILLIPS Hranice n. Moravě
  • potravinářský průmysl

mlékárenský průmysl - Madeta (České Budějovice), Olma (Olomouc), Kunín, Želetava, Pribina (Přibyslav), Tatra (Hlinsko), Danone (Benešov)

masný průmysl - Kostelecké uzeniny, Krahulčí, Hodice

pekárenský průmysl - Delta, Vilém, Enpeka

konzervárenský průmysl - Hamé Babice

cukrovarnický průmysl - Haná, Polabská nížina

pivovarnický průmysl - Pilsner Urquell (Plzeň), Radegast, Kozel (V. Popovice), Budvar (České Budějovice), Ježek (Jihlava), Bernard (Humpolec), Rebel (HB)

výroba vína - Bohemia Sekt (Starý Plzenec), Velké Pavlovice, Víno Mikulov, Znovín Znojmo,

destiláty - Jelínek (Vizovice), Fernet Stock (Plzeň), Becherovka (Karlovy Vary), Tuzemák (J. Hradec)

nealkoholické nápoje - Dobrá voda (Novohradské hory), Mattoni, Magnezia (K. Vary), Vincentka (Luhačovice), Poděbrady, Kofola Krnov

tabákový průmysl - Phillip Moris (Kutná Hora)


ZEMĚDĚLSTVÍ

zemědělská výroba - 54% rozlohy státu, nejteplejší oblasti Žatecko, Rakovnicko (chmelnice), Litoměřicko, Znojemsko (vinice), Břeclavsko

rostlinná výroba - obiloviny, okopaniny (brambory), řepka, cukrovka, kukuřice, tabák, ovoce, zelenina, vinná réva, chmel

obiloviny 73% výroby

technické plodiny 21%výroby

okopaniny 4% výroby

luštěniny 2% výroby

živočišná výroba - chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí, kožešinových zvířat, chov ryb

specializovaný chov - chov koní, kožešinových zvířat, včelařství

Zemědělské výrobní typy:

  • obilnářsko - kukuřično- řepařská oblast nížin - černozemě, nadmořská výška do 200 m n.m., pšenice, kukuřice, sladovnický ječmen, cukrovka, vinná réva, zelenina, ovoce, chov prasat, skot na mléko, drůbež (nížiny, úvaly)
  • obilnářsko - řepařská oblast - úrodné hnědozemě, Polabí, okolí úvalů na Moravě
  • bramborářská oblast - vrchoviny, pahorkatiny, brambory, žito, oves, len, chov vepřů, skotu
  • pícninářská oblast - louky, pastviny, převažuje živočišná výroba, chov skotu, ovcí

Nové formy hospodaření: ekologické zemědělství, agroturistika

Lesní hospodářství - funkce lesa - viz dříve

Vodní hospodářství - zabezpečuje dostatek kvalitní pitné vody pro obyvatelé, zemědělství, průmysl, ČOV, vodovody, kanalizace, přehradní nádrže


DOPRAVA

1. železniční doprava - výstavba železnic u nás v 1. pol. 19. století, 4 železniční koridory (propojují velká města a sousední země)

železniční uzly - Praha, Brno, Plzeň, Olomouc, Česká Třebová, Ostrava, Havlíčkův Brod (směr Brno, Praha, Pardubice, Jihlava, Humpolec)

přeprava nákladů (nákladní vlaky), přeprava osob (osobní vlaky, spěšné, rychlíky, EC, IC, Pendolino...)

2. silniční doprava - silniční síť je u nás poměrně hustá, kvalita neodpovídá vyspělým evropským zemím

silnice I., II., III. třídy, dálnice, rychlostní silnice

dálnice D1 - Praha, Brno, Ostrava (přes Humpolec, Jihlavu, Velké Meziříčí)

vypsat si další dálnice, vědět, odkud kam vedou

hraniční přechody:

a) s Polskem - Český Těšín, Bohumín, Harrachov

b) s Rakouskem - Mikulov, Dolní Dvořiště, Hatě, České Velenice

c) se Slovenskem - Břeclav, Starý Hrozenkov, Mosty u Jablunkova, Hodonín

d) s Německem - Rozvadov, Cínovec, Železná Ruda, Aš

MHD - nízkopodlažní autobusy, trolejbusy, tramvaje, metro (Praha)

3. vodní doprava - Labe (splavné od Chvaletic), Vltava (od Prahy po Mělník)

Mělník - soutok Labe a Vltavy

Děčín - říční přístav

rekreace (plavba parníkem), vodáctví

4. letecká doprava - Praha Ruzyně (Letiště V. Havla), Brno Tuřany, Ostrava Mošnov, Pardubice, Karlovy Vary

vojenská letiště - Čáslav, Náměšť n. Oslavou, Praha Gbely

malá letiště - Přibyslav, Henčov u Jihlavy, Dobkov

5. ostatní druhy dopravy - plynovody, ropovody, vodovody, kanalizace, lanovky, lyžařské vleky

SPOJE - počítačové sítě, kabelové sítě, mobilní telefony, fax


CESTOVNÍ RUCH

památky UNESCO, lázeňská města, horská střediska, vodní plochy, hrady, zámky, muzea v přírodě, jeskyně a přírodní výtvory, historická města, místa historických událostí, sportovní akce, kulturní akce (znát příklady)

památky UNESCO

1) Praha - historické centrum

2) Český Krumlov - historické centrum

3) Kutná Hora - historické centrum, chrám sv. Barbory

4) Telč - historické centrum, zámek

5) Zelená Hora (u Žďáru nad Sázavou) - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

6) Lednicko-valtický areál - zámek, zahrady, parky

7) Holašovice (u Českých Budějovic) - selské baroko

8) Kroměříž - zámek, parky, zahrady

9) Litomyšl - zámek

10) Olomouc - Sloup nejsvětější Trojice

11) Třebíč - bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť

12) Brno - vila Tugendhat


REGIONY ČR

a) klasifikace NUTS 2

Severozápad - Karlovarský, Ústecký kraj

Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský

Střední Čechy - Středočeský kraj

Praha - Praha

Severovýchod - Liberecký, Královéhradecký, Pardubický

Jihovýchod - Vysočina, Jihomoravský kraj

Střední Morava - Olomoucký, Zlínský kraj

Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj

b) klasifikace NUTS 3 - kraje - 14 krajů

Kraje podle rozlohy v km2 - Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Jihomoravský, Vysočina, Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský, Karlovarský, Liberecký, Praha

Kraje podle počtu obyvatel - Středočeský, Praha, Moravskoslezský, Jihomoravský,  Ústecký, Olomoucký, Jihočeský, Zlínský, Královéhradecký, Plzeňský , Pardubický, Vysočina, Liberecký, Karlovarský

Největší města v ČR: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň

Regiony ČR - prezentace

https://biogeo2.cms.webnode.cz/zemepis-8-trida/   prezentace ke stažení

 
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky