Přírodopis 6. třída
Zápisy
Planeta Země
Teorie velkého třesku - pravděpodobná teorie vzniku vesmíru před 15 mld. let, silná exploze, vznik zárodků planet a Slunce
Stáří Země - 4,6 mld. let
Život na Zemi - 3,5 mld. let
Zemské těleso - zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro nakreslit obrázek
Krajinné sféry - atmosféra (vzdušný obal země), hydrosféra (vodní obal země), pedosféra (půdní obal země), biosféra (živý obal země), litosféra (kamenný obal země)
Projevy života
1. dráždivost (reakce na podněty okolí)
2. aktivní pohyb
3. růst
4. vývin (kvalitativní změny během života)
5. rozmnožování
6. dědičnost
7. příjem látek
8. přeměna látek (metabolismus)
9. výdej látek
10. vývoj druhu
BIOLOGIE - věda, která se zabývá přírodou
BOTANIKA - věda, která se zabývá rostlinami
MYKOLOGIE - věda, která se zabývá houbami
ZOOLOGIE - věda, která se zabývá živočichy
ANTROPOLOGIE - věda, která se zabývá člověkem
MIKROBIOLOGIE - věda, která se zabývá mikroorganismy
EKOLOGIE - věda, která zkoumá vztahy mezi organismy, věda o životním prostředí
GEOLOGIE - věda, která se zabývá neživou přírodou
ANATOMIE - věda, která se zabývá stavbou těla živočichů
FYZIOLOGIE - věda, která se zabývá funkcí a činností orgánů
MORFOLOGIE - věda, která se zabývá stavbou těla rostlin
Základní třídění organismů:
- říše bakterií a sinic
- říše hub
- říše rostlin
- říše živočichů (včetně člověka)
organické látky - cukry, tuky, bílkoviny
anorganické látky - oxid uhličitý, voda, kyslík, minerální látky
Mikroskop
Mikroskop: zařízení, které umožňuje zvětšovat velmi malé objekty, které nevidíme naším okem
Lupa: další optická pomůcka, slouží ke zvětšování objektu
Části mikroskopu: okulár + objektiv (různá zvětšení, čočky)
tubus
lampa nebo zrcátko
zaostřovací šroub
stolek se svorkami
stojan viz. obrázek
Mikroskopický preparát: podložní sklíčko, pozorovaný předmět, krycí sklíčko
Pomůcky pro mikroskopování: kapátko, pinzeta, preparační jehla
Buňka
Tělo všech organismů je složeno z buněk. Buňka
se skládá z organel.
Buňka je základní, stavební a funkční jednotka každého organismu.
viz. tabulka organel a jejich funkcí
Živočišné buňce chybí buněčná stěna, chloroplasty, vakuola.
Obrázek - rostlinná, živočišná buňka
Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy
jednobuněční - tělo tvořené jednou buňkou, buňka vykonává všechny životní děje (mikroorganismy, některé řasy, prvoci)kolonie
- přechod mezi jednobuněčným a mnohobuněčným organismem (váleč koulivý)
mnohobuněční - tělo tvořeno více buňkami, buňky se specializují na určitou funkci (člověk)
BUŇKA → TKÁŇ→ORGÁN→ORGÁNOVÁ SOUSTAVA→ORGANISMUS
PLETIVO (u rostlin)
tkáň - soubor buněk stejného tvaru a stejné funkce
Ekologie
Ekologie: věda o vztazích organismů a o životním prostředí
Biosféra: živý obal Země
Biotop: stanoviště, v němž žije společenstvo organismů
Společenstvo: soubor jedinců vyskytujících se na daném místě v daný čas, např. skupina rostlin, živočichů obývající určitý prostor (např. společenství lesa)
Ekosystém: společenstvo rostlin a živočichů včetně jejich okolí (neživé přírody)
- přírodní (bez zásahu člověka, např. horské louky, lesy, jezera)
- umělý (ovlivněn člověkem, např. pole, sad, zahrada, park)
Populace: soubor všech jedinců jednoho druhu, žijících ve stejný čas na stejném místě (např. populace dravců)
Způsob výživy - býložravci, masožravci, všežravci
producent (rostliny), konzument (živočichové - býložravci, masožravci), destruent (rozkladač, např. žížala)
Potravní vztahy - potravní řetězce, potravní sítě (složitější potravní řetězce), potravní pyramida
pro více informací o potravních řetezcích - https://www.rezekvitek.cz/?idm=118
Třídění organismů
Každý organismus má rodové i druhové jméno, např. babočka kopřivová
Carl Linné - švédský přírodovědec, který rozdělil organismy do systému (říše, kmen, třída, řád...)
Říše:
Viry (nebuněční)
Bakterie, sinice (jednobuněční)
Houby
Živočichové
Rostliny
VIRY
jednodušší než bakterie, nebuněční, mikroorganismy
napadají buňky, žijí na jejich úkor, napadená buňka mění svoji činnost tak, že vytváří
další viry, které napadají nové buňky
onemocnění: chřipka, rýma, neštovice, dětská obrna, zarděnky, příušnice, AIDS
BAKTERIE
jednobuněční, mikroorganismy, rozmanitý tvar a velikost
nakreslit tvary bakterií
stavba bakterie - cytoplasma, chromozom, membrána, buněčná stěna, bičíky
žijí uvnitř lidského těla, ve vodě, v půdě, v ovzduší, snáší sucha, vysoké i nízké teploty,
hluboko v oceánu
nepříznivé prostředí přežijí pomocí cysty (spóry)
dělení: zaškrcením mateřské buňky
bakterie - rozkladné (v půdě)
symbiotické (hlízkové bakterie, Escherichia coli - tlusté střevo člověka)
cizopasné (mléčné bakterie, přenáší onemocnění, např. horečka, bolest v krku, angína, úplavice, tuberkulóza, salmonelóza, tetanus, spála, zápal plic
L.Pasteur - očkování
R. Koch - objevil tuberkulozu a mor
A. Fleming - penicilin
SINICE
staré až 3,5 mld let, podobná stavba těla jako u bakterií, nemají buněčné jádro, obsahují modrozelené barvivo, buňky se spojují do řetízkovitých útvarů, vytváří zelené povlaky na vlhkých kamenech, kmenech, na hladině stojatých vod (vodní květ), součástí planktonu, důležitý zdroj pro živočichy
příklady sinic: drkalka, jednořadka, sinivka nakreslit obrázek z učebnice
HOUBY
nezelené organismy, neprovádí fotosyntézu, jednobuněčné i mnohobuněčné, výživu přijímají z rostlin, živočichů a jejich zbytků (rozkladači)
stavba houby: nakreslit obrázek
podhoubí, houbová vlákna - místo odkud houba vyrůstá
plodnice - třeň - noha
klobouk - lupeny (lupeny mladých plodnic kryje blanitý závoj, ten se později trhá a jeho zbytky zůstávají na třeni jako prsten)
rouško - výtrusorodá vrstva s výtrusnicemi a výtrusy
výtrusy - rozmnožovací částice hub
výtrusy uloženy v lupenech (→ lupenité houby) nebo rourkách (→ rourkaté houby)
lupenité houby: bedla, muchomůrka červená, zelená, růžová, pečárka (žampion), ryzec,
rourkaté houby: hřiby, křemenáč, kozák, klouzek
rozmnožování hub: v plodnici se tvoří výtrusy, které po dozrání vypadávají, za vlhka z nich vyrůstá nové podhoubí a následně plodnice
symbióza (soužití)=mykorrhiza - prospěšné soužití houby a stromu, např...............
Jednobuněčné houby - kvasinky
obsahují vitamín B, vznikají procesem kvašení (bez přístupu 02 ), využívají se při kynutí těsta, výrobě piva, vína, slisované se prodávají jako droždí (kvasnice)
dělení kvasinek (pučení): na mateřské buňce vypučí buňky dceřiné
Cizopasné houby a plísně
mnohobuněčné, původci různých chorob
plíseň hlavičková - bělavý povlak na zkažených potravinách
štětičkovec - zelenošedé povlaky, využívá se na antibiotika
kropidlák černý - hniloba na ovoci, vyvolává kožní onemocnění
paličkovice nachová - námel na obilninách
plísně napadají také vinnou révu, brambory, okurky, jabloně (hlízenka ovocná - monilióza)
halucinogenní houby - lysohlávky
dřevokazné houby - choroše
Význam hub: přispívají k rozkladu organických látek
vytváření humusu (hniložijné houby)
antibiotika, potravinářství (plísňové sýry)
Zásady sběru hub - sbíráme jen ty houby, které bezpečně známe, neukládat do igelitových sáčků, ale do proutěného košíku
První pomoc při otravě hub
atlas hub
https://hobby.idnes.cz/atlas-hub.aspx
https://www.houbareni.cz/houby.php
LIŠEJNÍKY
kmeny, větve, kameny, skály, povrch půdy, především polární oblasti, tundry
složené tělo: zelená řasa + houba, žijí v symbióze
vlákna houby nasávají vodu, řasa provádí fotosyntézu nakreslit průřez lišejníkem
ukazatelé čistoty ovzduší (bioindikátoři)
lišejníky: korovité - mapovník zeměpisný
lupenité - terčovka bublinatá, větvičník slívový
keříčkovité - provazovka, pukléřka islandská
využití: potrava pro soby, pastilky na nachlazení, barvení látek
ŘASY
nižší rostliny, jednobuněčné i mnohobuněčné, tělo se nazývá stélka
ve vodě, na kmenech stromů, provádí fotosyntézu
stavba těla: buněčná stěna, cytoplazma, jádro, chloroplasty
1. jednobuněčné řasy
krásnoočko, pláštěnka (pohybují se pomocí bičíku, krásnoočka mají světločivnou skvrnu)
zelenivka (nepohybuje se, vznáší se ve vodě)
zrněnka (na kůře stromů)
2. kolonie
shluky buněk, např. váleč koulivý, připomíná mnohobuněčný útvar
3. mnohobuněčné řasy
šroubatka, žabí vlas
další dělení řas: zelené (především sladké vody)
červené (ruduchy, v moři)
hnědé (chaluhy, v moři)
význam řas: potrava pro živočichy, krmiva, hnojiva, potrava pro člověka (řasy se suší), sushi, tabletky chlorella
BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ
PRVOCI
jednobuněční živočichové, např. trepka velká
stojaté, pomalu tekoucí znečištěné vody, součástí planktonu, živí se bakteriemi
nepříznivé podmínky přečká ve stádiu cysty
dýchají celým povrchem
těla obrázek trepky
potravu přijímají buněčnými ústy, tráví potravními vakuoly
pulzující (stažitelné) vakuoly - odstraňují přebytečnou vodu
rozmnožování: nepohlavní - příčné dělení
pohlavní - spájení (výměna částí malých jader)
pokus - senný nálevu =>nálevníci
- nálevníci - trepka velká, bobovka, vířenka
- bičíkovci - pohybují se pomocí bičíku, trypanozóma spavičná - v Africe, žije v krvi hostitele, způsobuje spavou nemoc, nemoc přenáší moucha tse-tse
- kořenonožci - měňavka úplavičná - pohybuje se panožky, přenáší úplavici, dírkonožci - vápenaté schránky s otvůrky, ve sladkých vodách slunivky, mřížovci (křemité schránky)
MNOHOBUNĚČNÍ BEZOBRATLÍ
ŽAHAVCI
např. nezmar hnědý, n. zelený
tělo:
protáhlé válcovité tělo, 1-1,5 cm paprsčitě souměrné tělo, vnější, vnitřní
vrstva buněk, ramena obsahují žahavé buňky (vlákna s jedem), nožní terč nakreslit tělo nezmara
trávicí soustava: přijímací = vyvrhovací otvor, láčka (trávicí dutina)
dýchací soustava: dýchá celým povrchem těla
nervová soustava: rozptýlená
rozmnožovací soustava: rozmnožování nepohlavní (pučení) - pupeny
rozmnožování pohlavní - obojetník (hermafrodit)
živí se drobnými korýši, planktonem
regenerace
mořští žahavci: koráli - žijí přisedle, tvoří kolonie, korálové ostrovy, atoly, korál červený - šperky
medúzy - průsvitné zvony, volně se vznášejí, talířovka, kořenoústka
sasanky - nevytvářejí vápenaté kostry, žijí přisedle, až stovky ramen, symbióza sasanky a raka poustevníčka, sasanka koňská
PLOŠTĚNCI
ploštěnka mléčná (citlivá na znečištění vod), dvoustranně souměrné ploché tělo, mléčné zbarvení, 25 mm
pokožka s vrstvou svaloviny, řasinky
TS: ústní otvor = vylučovací otvor (na břišní straně), střevo
DS: celý povrch těla
NS: provazcovitá
SmS: oči (reaguje na světlo), chuť, hmatové laloky
RS: nepohlavní - odškrcení, odtržení
pohlavní - vajíčka, spermie
vývin přímý, obojetník
regenerace
cizopasní ploštěnci - vnitřní parazité
tasemnice dlouhočlenná - tenké střevo člověka, až 3m, hlavička, krček, články, na hlavičce přísavky s háčky, vstřebává potravu celým tělem, nemá vlastní TS, CS, DS, SmS, nadměrně se množí, poslední články těla naplněny vajíčky (až 50 000), obojetník, vývin nepřímý
životní cyklus: vajíčka odchází s výkaly z těla hostitele, vajíčka se dostanou do TS prasete, v žaludku se vylíhnou malé larvy a zapouzdří se (boubel) do svaloviny prasete (lze zničit dostatečně upraveným masem, uvařením)
tasemnice bezbranná - v hovězím mase, 3-10m, nemá háčky
tasemnice koňská, tasemnice psí
motolice jaterní - v játrech ovcí, až 3 cm, složitý nepřímý vývin přes plže
HLÍSTI
vnitřní cizopasníci, nečlánkované tělo, odděleného pohlaví, nápadná pohlavní dvoutvárnost (dimorfismus) obrázek samce a samičky
škrkavka dětská
tenké střevo dětí
tělo tenké, válcovité, 15-20 cm
TS: ústní otvor, trávicí trubice, řitní otvor
RS: v těle ♀ se denně vytvoří až 200 000 vajíček
životní cyklus: vajíčka se dostanou s výkaly na hnojiště, oplozená vajíčka se dostanou na zeleninu a pokud si zeleninu neopláchneme, dostanou se vajíčka do našeho těla, z vajíček se v těle vyvinou larvy, protrhnou stěnu střeva a dostanou se do krve, do DS, poté přejdou do TS
škrkavka psí, š. koňská
roup dětský
cca 1cm, tlusté střevo dětí, způsobuje svědění v oblasti konečníku, především v noci, ♀ klade vajíčka v blízkosti řitního otvoru => neklidné spaní, prevence - hygiena
svalovec stočený
zapouzdří se do svalů, způsobuje horečnaté onemocnění, často smrtelné
vlasovec mízní
ucpává mízní cévy, onemocnění elefantiáza (sloní nemoc)
háďátko řepné
cca 2mm, cizopasí na kořenech řepy
háďátko bramborové
MĚKKÝŠI
měkké tělo, vápenitá schránka (plži - ulita, mlži - lastura)
Plži
nejpočetnější skupina měkkýšů, na souši, sladké i slané vody
hlemýžď zahradní
tělo - svalnatá noha, sliz (umožňuje pohyb), hlava - drsný jazýček, na hlavě 2 páry
tykadel - kratší - hmat, delší - oči, útrobní vak (vnitřní orgány)
TS: dutina ústní s jazýčkem (struhadlo), trávicí trubice, řitní otvor, trávicí žláza (též jaterní)
CS: otevřená cévní soustava, srdce, cévy, krev
DS: dýchací otvor, plíce nebo žábry
NS: uzlinovitá
RS: obojetník, vývin přímý
bahenka živorodá, plovatka bahenní, okružák ploský, páskovka keřová, plzák lesní,
ostranka jaderská (v moři), homolice, oblovka - terárium
Mlži
svalnatá noha, útrobní vak, schránka (lastura - 2, svaly, ukryta v ní svalnatá noha), nemají hlavu, dýchají žábrami, vývin nepřímý
škeble rybničná, velevrub, perlorodka říční (perly), perlotvorka mořská (perly), slávka jedlá, hřebenatka, srdcovka, ústřice
význam: potraviny pro člověka
Hlavonožci
nejdokonalejší skupina měkkýšů, pouze v mořích
sépie obecná - pobřežní vody, Středozemní moře
15-30 cm, hlava, svalnatá noha, 10 ramen okolo ústního otvoru (8 kratších a 2 delší s přísavkami), vápenatá destička (sépiová kost), pohybuje se rychle směrem nazad, vypouští modrou tekutinu
dokonale vyvinuta NS (mozek), SmS (oči podobné obratlovcům), dýchá žábrami, vývin přímý
loděnka hlubinná (živoucí zkamenělina), žije v TO
chobotnice pobřežní -8 ramen stejně dlouhých
krakatice - největší, až 22 m
KROUŽKOVCI
protáhlé tělo z článků, štětinky a sliz slouží k pohybu
- Mnohoštětinatci
převážně mořští, dýchají žábrami
nereidka hnědá - až 20 cm, dravá
palolo zelený - korálové útesy TO
afroditka plstnatá - "mořská housenka", široce oválné tělo, hustě porostlé štětinami
- Máloštětinatci
Opaskovci - opasek (v přední části těla, vývody pohlavních orgánů)
žížala obecná - tělo 110-180 článků, žije v půdě, provzdušňuje ji a kypří, zvyšuje její úrodnost
TS: ústní otvor, střevo, řitní otvor
CS: uzavřená CS, hřbetní a břišní céva
DS: celý povrch těla
VS: 2 vylučovací kanálky
NS: žebříčkovitá
SmS: citlivé na dotek, světlo
RS: vajíčka, spermie, obojetník
vývin přímý
ČLENOVCI
nejpočetnější skupina živočichů, obývají všechna prostředí
tělo: hlava, hruď, zadeček, článkované končetiny
povrch těla: pokožka, vylučuje pevnou kutikulu, ta obsahuje chitin a uhličitan vápenatý => vnější kostra, zevnitř se upíná svalstvo
CS: otevřená
DS: celý povrch těla, žábry, plicní vaky, vzdušnice
VS: ledviny, malpighické žlázy
NS: žebříčkovitá
RS: vajíčka, spermie, oddělené pohlaví, někdy stádium larvy
dělení členovců: pavoukovci, korýši, mnohonožky, stonožky, hmyz
PAVOUKOVCI
křižák obecný
tělo: hlavohruď, zadeček, spojené stopkou, na hlavohrudi 8 jednoduchých oček, ústní ústrojí, 4 páry článkovaných končetin, klepítka, makadla, na zadečku - snovací bradavky (vylučují tekutinu, ze které tkají síť)
instinkt - vrozené chování, např. tkaní pavučin
mimotělní trávení: umět vysvětlit
vývin přímý, kokon (uložení vajíček, nese si na zadečku)
♂menší, štíhlejší
- pavouci: vodouch stříbřitý (pavučina tvaru zvonu), běžníci (netkají sítě, babí léto), pokoutník domácí, sklípkan, tarantule, černá vdova, skákavka
- sekáči: netkají pavučiny, podobní pavoukům, srostlá hlavohruď + zadeček, dlouhé tenké nohy, v případě nebezpečí ji mohou odvrhnout
- roztoči: drobní živočichové, hlava, hruď + zadeček, živí se rostl. i živočišnou potravou
klíště obecné - 4 páry končetin, hlava + hruď srostlá se zadečkem, žijí v listnatých lesích, keřích, trávě, vnější parazit, přenáší klíšťovou encefalitidu, boreliózu
postup při vyjmutí klíštěte: uchopit pinzetou, kývavým pohybem ho vyviklat, po odstranění ránu vydezinfikovat
zákožka svrabová - způsobuje kožní chorobu svrab
- štíři: tropy, subtropy, na zadečku hrot s jedovou žlázou
- štírci: podobní štírům, nemají jedovou žlázu
KORÝŠI
rak bahenní
povrch těla
- krunýř
(chitin, uhličitan vápenatý), hlavohruď, zadeček, 2 páry tykadel - delší
(hmat), kratší (čich), oči na stopkách, čelistní nožky, kusadla, čelisti
na hlavohrudi - 5 párů končetin - 1. klepeta - nejmohutnější, další končetiny pohyb
na zadečku - ocasní ploutvička
DS: žábry
RS: pohlavní, ♀ klade vajíčka v zimě a přilepí si je na končetiny na zadečku, na jaře se líhnou, vývin přímý, pravidelně krunýř svlékají
drobní korýši - tvoří plankton, např. perloočky - 2-6 mm, průhledné tělo, skákavý pohyb, dlouhá rozeklaná tykadla, buchanky - po stranách zadečku 2 váčky s vajíčky
beruška vodní, blešivec - dna tůní a rybníků
stínka obecná - pod kameny, v půděv moři: krabi - oválné tělo s malým zadečkem, chodí bokem, krab říční
humr obecný
langusta obecná, garnát obecný, krevety - delikatesy
MNOHONOŽKY
drobní, žijí v zemi, tělo na průřezu kulovité, na každém článku 2 páry končetin, dýchají vzdušnicemi, býložravci
mnohonožka zemní, svinule
STONOŽKY
dravci, zploštělé tělo, 15 - 177 článků, na každém článku 1 pár končetin, na zadečku vlečné nožky, dýchají vzdušnicemi
stonožka škvorová, zemivka
HMYZ
stavba těla: 3 části - hlava (pár tykadel, složené oči, ústní ústrojí)
hruď (3 páry článkovaných končetin, 2 páry křídel)
zadeček (jedová žláza, žihadlo)
typy ústního ústrojí:
kousací (brouci), bodavě sací (komár), lízací (moucha), sací (motýl)
rozmnožování:
proměna nedokonalá - vajíčko → larva → dospělec (vážky, stejnokřídlí, vši, ploštice, rovnokřídlí)
proměna dokonalá - vajíčko → larva → kukla → dospělec (blechy, síťokřídlí, brouci, motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí)
Hmyz s proměnou nedokonalou
Vážky
létají rychlostí až 50 km/h, dravci (loví hmyz, mouchy), ♀ klade vajíčka do vody, larva (najáda), maska (spodní pysk, slouží k lovení kořisti), larva se několikrát svléká
vážka ploská, šídlo, motýlice, šidélko
Jepice
3 štěty na zadečku, stádium larvy trvá několik let, dospělec pouze několik hodin (jepičí život), v dospělosti nepřijímají potravu, rozmnoží se a zahyne
Stejnokřídlí
bodavě sací ústní ústrojí, sají rostlinné šťávy
mšice (sají rostlinné šťávy, obrovská rozmnožovací schopnost, symbióza s mravenci), cikády (středomoří, pronikavý zvuk), pěnodějky (chomáčky pěny na trávách), vlnatka krvavá (parazituje na jabloních), puklice švestková, molice skleníková
Vši
vnější parazité savců, živí se krví, na končetinách drápky, bodavě sací ústní ústrojí, 1-6 mm
veš dětská (larva hnida), veš psí
Ploštice
louka, les, voda, domácnost, živí se rostlinnými šťávami i krví, 1. pár křídel polokrovky, 2. pár blanitá křídla
kněžice (býložravé), ruměnice pospolná (pestré zbarvení), znakoplavka (vodní, plave na znak, veslovací nohy), splešťule blátivá, bruslařka, vodoměrka, jehlanka, štěnice domácí (bezkřídlá, žije v noci, saje krev, bez potravy vydrží i půl roku)
Rovnokřídlí
kobylka zelená (dlouhá tykadla, silný 3. pár končetin, kladélko ve tvaru šavle, dravá, živí se i rostlinnou potravou), saranče (krátká tykadla, býložravá), cvrček polní (dlouhá tykadla, třením křídel vytváří zvuk, sluch má v holeni), krtonožka obecná (1. pár hrabavé končetiny)
SKUPINY S PROMĚNOU DOKONALOU
Blechy
1-7 mm, 3. pár končetin uzpůsoben ke skákání, žlutohnědé, bezkřídlé, zploštělé tělo, mohou přenášet mor, parazitují
blecha obecná, blecha morová, blecha psí
Síťokřídlí
výrazná žilnatina na křídlech, živí se drobným hmyzem
zlatoočka obecná (špatně létá, zelená křídla, zlatavě velké oči, larvy i dospělci se živí mšicemi), mravkolev běžný (špatně létá, vyhrabává jamky v zemi, v písku, kořistí jim bývají mravenci)
Chrostíci
larvy žijí v rourkách, stéblech trav nebo si tělo obalí drobnými kamínky
Motýli
2 páry blanitých křídel, pokryté šupinkami, dlouhý a ohebný sosák, larvy (housenky)
denní motýli:
bělásek zelný, žluťásek řešetlákový, babočka paví oko, babočka admirál, babočka bodláková, hnědásci, okáči, modrásci, otakárek fenyklový, jasoň červenooký
noční motýli:
méně výrazní, jiná tykadla
lišaj smrtihlav, martináči, přástevník medvědí, píďalky, můra gama, bekyně mniška, mol šatní, bourec morušový (hedvábí), obaleči, nesytky (vypadají jako včely)
Brouci
krovky, kousací ústní ústrojí
svižník polní (dravec, ostrá kusadla), střevlíci (při ohrožení vypouští čpavou tekutinu), potápník vroubený (vodní dravec, veslovací nohy), hrobařík obecný (rozkladač), páteříček (na miříkovitých rostlinách), světlušky (létá pouze ♂, světélkuje), slunéčko sedmitečné (hubí mšice, produkují jedovatou zapáchající tekutinu), kovařík (larvy se nazývají drátovci), zlatohlávek, chroust (aktivní večer), roháč (silná kusadla, náš největší brouk), chrobák (klade vajíčka do trusu), mandelinka bramborová, červotoč, kůrovec, lýkožrout smrkový
Dvoukřídlí
♀ bodavé ústní ústrojí, živí se krví, ♂ sací ústní ústrojí (sají šťávy), 1 pár blanitých křídel, 2. přeměněn v kyvadélka
komáři (saje krev), komár anofeles (přenáší malárii), ovád, pestřenka (dravé larvy žerou mšice), bejlomorka (hálky na listech), moucha domácí, tiplice, masařka, bzučivka, octomilka (je cítit po octu, na rozkrojených citronech), moucha tse-tse (spavá nemoc)
Blanokřídlí
2 páry blanitých křídel, nestejně velká křídla, některé druhy vytvářejí společenstva (vosy, včely, mravenci), kousací ústní ústrojí, kladélko nebo žihadlo,
žlabatka (hálky na
listech), lumci (dlouhé kladélko), mravenci, vosy (papírová hnízda), sršeň, čmeláci (živí se nektarem), včela medonosná (na 3. páru končetin
sběrné kartáčky a košíčky), pilořitka, pilatka
- vosy
1-letá rodinná společenstva, oplozená ♀ přezimuje, na jaře zakládá hnízdo, hnízdo volně nebo v zemi, plástve (6-boké buňky) - hmota ze slin a dřeva, matka - klade vajíčka, dělnice - rozšiřuje hnízdo, krmí potomstvo, dospělci se živí šťávami, pro larvy loví hmyz
význam - opylovači, predátoři, šíření moniliózy
- včely
zajišťují opylování rostlin v sadě, žije ve včelstvu, v úle, sbírají pyl, sladké šťávy (nektar)
med - směs cukru a jiných látek, med se ukládá do buněk (plástev), zaplněné buňky zavíčkují voskem
vosk - vylučují dělnice na spodní straně zadečku
matečníky - buňky pro budoucí matky
když se vylíhne nová matka, stará odlétá s částí dělnic z úlu (rojení)
svatební lety, včelí tance (dorozumívání - připomíná osmičku)
dělnice - čistí úl, krmí larvy, sbírá pyl
https://www.youtube.com/watch?v=Z5wm2Me4w-Q
- mravenci
OSTNOKOŽCI
mořští živočichové, paprsčitá souměrnost těla, vyvinuta soustava "vodních cév" (fce dýchací, cévní, vylučovací, pohyb), regenerace, mají primitivní smysly
lilijice - kalichovité tělo, ohebná ramena, žijí přisedle
hadice - tenká ramena, snadno se odlamují
hvězdice - tvar hvězdy, dravci, živí se měkkýši, korýši, rybkami, vychlípitelný žaludek, mimotělní trávení, živí se korály, ničí útesy
ježovky - kulovitý, bochníčkovitý tvar těla, nemají vyvinutá ramena, ostny slouží k pohybu, ježovka jedlá - nepříjemné šlápnutí na ježovku, zranění, hnisání rány
sumýši - "mořské okurky", dospělci jsou dvoustraně souměrní, živí se drobnými živočichy