Přírodopis 7. třída

Zápisy

STRUNATCI

nejpokročilejší kmen živočichů, obývají všechna životní prostředí

strunatci mají vnitřní oporu těla - strunu hřbetní (chrupavčitá pružná tyčinka), trubicovitou nervovou soustavu, trubicovitou trávicí soustavu (část těla za řitním otvorem je ocas), cévní soustava, dýchací soustava

I. strunatci nižší = vnitřní oporou těla je pouze struna hřbetní

pláštěnci a bezlebeční

II. strunatci vyšší = struna hřbetní je během jejich života nahrazena páteří obratlovci (savci, ptáci, ryby,...)

nakreslit obrázek strunatce

PLÁŠTĚNCI

drobní mořští živočichové s rosolovitým pláštěm, pouze larvy mají strunu hřbetní

a) sumky - dospělci žijí přisedle

b) salpy - průsvitní dospělci volně plavou (plankton)

rozmnožují se pohlavně i nepohlavně (pučení)

regenerace

nakreslit obrázek sumky, salpy

BEZLEBEČNÍ

drobní, 6cm strunatci s rybovitým tvarem těla a strunou po celý život

kopinatec plžovitý - žije v písčitých mělčinách teplých moří

odděleného pohlaví (mimotělní oplození), nelze odlišit ♂ a ♀

v Číně se loví jako potrava pro lidi

OBRATLOVCI

vnitřní kostra těla - chrupavčitá (kruhoústí, paryby, některé ryby)

kostěná (ostatní)

členění kostry - a) hlava - lebka (ochrana mozku)

b) trup - páteř s obratli, žebra

c) končetin - párové hrudní a pánevní (přední, zadní), ploutve, nohy, křídla

tělesná teplota - obratlovci teplokrevní x studenokrevní (teplota stálá x proměnlivá)

dýchací orgány - a) žábry (kruhoústí, paryby, ryby, larvy obojživelníků)

b) plíce (dospělci obojživelníků, všichni plazi, ptáci, savci)

c) kůže (dospělci obojživelníků)

povrch těla - srst, šupiny, peří

Třídy obratlovců: kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

KRUHOÚSTÍ

nejjednodušší obratlovci

mihule potoční - v čistých potocích

hadovité tělo (do 15cm), nepárový ploutevní lem

kostra - chrupavčitá

na hlavě - kruhovitá ústní přísavka s rohovitými zoubky, 7 párů žaberních otvorů

(dýchají žábrami)

larva (minoha) - slepá, živí se zbytky organismů z bahna

dospělci nepřijímají potravu, po vytření hynou

PARYBY

mořští obratlovci vřetenovitého nebo zploštělého tvaru těla podobným rybám

chrupavčitá kostra, párové a nepárové ploutve, trojúhelníkovité ostré zuby, 5-7 párů žaberních štěrbin s žábrami, chybí jim plynový měchýř

vnitřní oplození, rodí živá mláďata

a) žraloci

výborní a rychlí plavci, výborný čich

dravé druhy - žralok bílý, ž. písečný, kladivoun obecný, máčka skvrnitá

planktonem se živící druhy - žralok veliký - 12m, ž. velrybí - 15m

b) rejnoci

zploštělý tvar těla, plavou vlněním bočního lemu, žijí většinou při dně, loví měkkýše a korýše

rejnoci - rejnok manta - 7m

trnuchy - ocas s jedovatými trny

parejnoci - ve svalech vytváří elektrický náboj až 200 V

https://zivazeme.cz/atlas-paryb.php  atlas paryb

RYBY

obývají všechna vodní prostředí i dočasně vysychající vody (bahníci - dvojdyšní)

anatomie ryb   https://prhluk.blog.cz/0811/pro-opakovani-anatomie-ryby

tvar těla - nejčastěji vřetenovitý

tělní pokryv - kůže se slizovými žlázami, šupiny

kostra ryb - kostěná, u jeseterů chrupavčitá

ploutve - párové (prsní, břišní)

nepárové (hřbetní, řitní, ocasní)

ploutve vyztuženy ploutevními paprsky

DS - žábry

CS - srdce je dvoudílné (síň, komora), ze žaber jde krev tepnami do těla

VS - ledviny (moč)

SmS - postranní čára (vnímá tlak vody), oči bez víček, čichové jamky, hmatové vousy, vnitřní ucho

plynový měchýř - nadlehčování, vyrovnává tlak

RS - pohlavní, tření

♀ - jikry ♂ - mlíčí oplození vnější, plůdek (výživa ze žloutkového váčku)

• prastaré ryby

lalokoploutvé ryby - latimérie podivná (živá zkamenělina)

dvojdyšné ryby - bahníci (v bahně, nepřijímají potravu a nedýchají žábrami)

• sladkovodní ryby

 

pásmo pstruhové (horské potoky a říčky)

pásmo lipanové (podhorské potoky a řeky)

pásmo parmové (střední toky řek)

pásmo cejnové (dolní toky řek)

ryby dravé (štika, okoun, candát, sumec)

nedravé (živí se hmyzem, drobnými korýši, např. kapr, lín, plotice)

https://www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_ryb/  atlas ryb

Rybníkářství

v Čechách má dlouholetou tradici

především oblast jižních Čech (rybník Svět, Rožmberk)

stavitelé rybníků: Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

sportovní rybářství

• mořské ryby

hlavní zdroj výživy pro člověka

sleď obecný - severská moře, vyrábí se z něj slaneček, uzenáč

treska obecná - dravá, až 1,5m, filety, velká játra (konzervace)

tuňák obecný - dravá, rychle plave, dvojí maso (bílé a červené)

makrela obecná - tučné maso (až 30% tuku)

sardinka obecná - olejovky

losos obecný - v moři, tře se v našich tocích, narůžovělé maso

jeseter - chrupavčitá kostra, kaviár (jikry)

mořský koník - neobvyklý tvar těla, protažená bezzubá ústa, pohybuje se ve vodě

ve svislé podobě, ♀ klade jikry do dutiny na břiše ♂, vývoj 4 - 5 týdnů

OBOJŽIVELNÍCI

obývají vodní i suchozemské prostředí

nejstarší byli krytolebci - cca před 350 mil lety, vyvinuli se z lalokoploutvých ryb

2 páry kráčivých končetin, kůže hladká, pokryta slizem, u některých jedové žlázy

pokožku svlékají ocasatí najednou, bezocasí po částech

TS: jazyk, kloaka (společný vývod TS, RS, VS)

CS: 1 komora, 2 síně, krev smíšená, velký a malý tělní oběh

DS: žábry, u dospělce plíce a kůže

RS: pohlavní, oplození vnější (bezocasí), vnitřní (ocasatí)

larva (pulec)

proměna pulce v dospělce: larva (pulec) → vnější žábry → vnitřní žábry→ zadní končetiny zaniká ocásek → přední končetiny

proměnlivá teplota

ocasatí obojživelníci

mlok skvrnitý - vlhká místa v lesích, živorodý, aktivní v noci, jedové žlázy, chráněný

čolek obecný - zploštělý ocas, na jaře má ♂ vysoký hřeben a je pestře zbarven

axolotl - cca 25cm, exotický druh, celý život ve stádiu larvy

velemlok obrovský - 1,6 m

bezocasí obojživelníci

žáby - krátké zavalité tělo, přední končetiny kratší než zadní, na předních 4 prsty, na zadních 5 prstů, plovací blána, 3 víčka (ochrana x vyschnutí), vymrštitelný jazyk (lepkavý)

kuňky - černožluté, černooranžové zbarvení, kunčí reflex, bradavičnatá kůže, zorničky srdčitého tvaru

skokani - hladká kůže, mohutné zadní končetiny, s. zelený - ve vodě, s. hnědý - spíše v lese, na louce

ropucha obecná - zavalité tělo, krátké nohy, bradavičnatá kůže, vodorovná zornička, aktivní v noci

rosnička zelená - drobná, přísavky na prstech, v keřích

blatnice skvrnitá - podobná ropuše, svislé zorničky, vyhrabává nory

šípové žáby - JA, žába pipa americká (Indiáni využívají jed)

Šupinatí

Ještěři

nesrostlá oční víčka, mohou mrkat, vejcorodí

ještěrka obecná - teplá suchá místa, dlouhý jazyk, odlomený ocas doroste, ♂ zelený, ♀ nenápadné zbarvení, zimní strnulost, svlékají se po částech, j. zelená, j. živorodá

slepýš křehký - hadovité tělo, vejcoživorodý

gekoni - přísavky na prstech

chameleon obecný - chápavý ocas, mění barvu, poulí oči

varani - ostrovy Sundy, Komody

leguáni - JA, Galapágy

agamy

Hadi

protáhlé tělo bez končetin, rozeklaný jazyk (hmat), vyvinuta pouze pravá plíce, srostlá oční víčka (nemůže mrkat), pokožku svlékají najednou "hadí košilka", Jacobsonův orgán (vnímání pachu), někteří jedové žlázy, jedové zuby, kořist polyká vcelku a postupně ji tráví

úžovka obojková - oválná hlava, kulaté zornice, za hlavou 2 poloměsíčité skvrny, dobře plave

zmije obecná - plachá, nápadná kresba na hřbetě, jedové zuby, živorodá

1. pomoc při uštknutí zmijí

anakonda - JA, hroznýš, krajta - JV Asie, kobra (plivají jed až 2m, škrtiči), chřestýš (chřestítko), korálovec, zmije růžkatá

škrtiči - nejedovatí - hroznýš, krajta, anakonda

jedovatí - kobra, zmije nejedovatí - úžovka

PTÁCI

žijí všude po celém světě, stálí, přelétaví, stěhovaví (tažní)

vyvinuli se z druhohorních plazů (ptakoještěři), předchůdce dnešních ptáků byl Archeopteryx litographica - měl plazí i ptačí znaky (prsty na horní končetině, drápy, lezl po stromech, zuby, peří, létal, zobák)

povrch těla: peří, křídla (přeměněné přední končetiny)

stavba ptačího pera: prapor, brk, osten                       nakreslit

funkce peří: izolační vrstva, k letu

1. obrysové - na povrchu - krycí peří, letky - na křídlech, rýdovací - na ocase

2. prachové - izolační vrstva

pelichání - pravidelná výměna peří

pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost) - ♂ se liší od ♀

kostra - kosti jsou duté, kost klíční je spojena a vytváří tzv. sáňky,  běhák,   4 prsty na končetině

TS: dutina ústní - bez zubů, jazyk, jícen - u mnohých rozšířen ve vole (změkčování potravy), žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, kloaka

vývržky- nestrávené zbytky potravy, u sov

CS: srdce - 2 síně, 2 komory

DS: plíce, vzdušné vaky, hlasové ústrojí - pěvci

VS: ledviny, chybí močový měchýř

RS: ptačí vejce: skořápka, papírová blána, poutko, vzduchová komůrka, zárodečný terčík, poutko, bílek, žloutek                                                                     nakreslit vajíčko

stálá teplota těla

POTRAVA

ptáci jsou všežraví, hmyzožraví, semenožraví, plodožraví, nektarožraví, rybožraví, mrchožraví

tvar zobáku souvisí s druhem potravy

např. křivka (překřížená horní a dolní část zobáku napomáhá k vytažení semen ze šišek), vrubozobí (filtrování potravy), velice dlouhý jazyk mají šplhavci s háčky, volavka - uvolněný 6. krční obratel, harpunování kořisti ve vodě, kolibřík (sání šťáv, nektaru), pelikán (loví ryby v mělké vodě), dravci (roztrhání potravy), holub (sbírání semen a plodů)

ROZMNOŽOVÁNÍ

hnízdění - stavba hnízd, kladení vajec, péče o mláďata

tok - specifické námluvy, např. tetřev hlušec

hnízdní parazitismus - kukačka

trvalé páry - husy, labutě

polygamní páry - hrabaví (kur domácí)

a) krmivá mláďata - skoro holá, často slepá, nejsou schopni sami přijímat potravu, rodiče je zahřívají a krmí (např. pěvci, dravci, holubi)

b) nekrmivá mláďata - vylíhlá mláďata mají prachové peří, vidí, schopni běhat a samostatně přijímat potravu (např. běžci, hrabaví, vrubozobí)

c) polokrmivá - rackové

přikrmování ptáků na krmítku: doporučují se olejnatá semena (slunečnice, řepka, mák, len), okurková semena, ptačí zob, ovesné vločky

typy hnízd:

vyhloubená jamka (důlek mezi kameny)

hnízdo ohraničené rostlinným materiálem (rackové, rybáci)

hnízdo na podložce, výstelce ( pěvci, kachny)

hliněná hnízda (vlaštovka - otevřené hnízdo, jiřička - uzavřené hnízdo)

nora - břehule, ledňáček

hnízda v dutinách - rackové

plovoucí hnízda - potápka roháč

typy končetin: pohyb ptáků po vodě

plovací noha - racek, veslovací noha - plovací blána mezi všemi prsty, veslonozí, lemovaná noha - potápka, lyska

typy končetin: pohyb ptáků po souši

kráčivá noha, šplhavá noha - 2 prsty dopředu, 2 dozadu, u šplhavců, závěsná noha - všechny 4 prsty jdou dopředu, rorýs, srůst prstů k sobě - srostloprstí. spár - u dravců, sov, vratiprst - k zabíjení kořisti slouží u sov, u dravců k přenášení kořisti (potravu zabíjí zobákem)

Tahy - ptáci tažní (stěhovaví), stálí, potulní

VODNÍ PTÁCI

• řád - vrubozobí

nesmáčivé peří, plovací blány, zobák (vroubky) - pročvachtává, cedí vodu

a) plovavé

dobře chodí po souši, výborně létají, vzlétají, výrazný pohl. dimorfismus

čírka, lžičák, kachna divoká

b) potápivé

větší hmotnost, těžkopádná chůze, potápí se

polák velký

labuť velká (věrné páry), husa velká

• řád - potápky - lemovaná noha, plovoucí hnízda

potápka roháč, p. malá

• řád - veslonozí

terej, pelikán

kormorán velký (plovací blána přes všechny 4 prsty, tažný, chráněný, živí se rybami, "suší křídla")

• řád - brodiví

loví v mělké vodě

čáp bílý (tenké nohy, ostrý zobák, klape zobákem, stěhovavý, chráněný), č.černý

volavka popelavá (loví za letu, harpunovitý krk)

• řád - krátkokřídlí - v blízkosti vody

lyska černá (hnízdo v rákosí)

slípka zelenonohá (zelené nohy)

• řád - dlouhokřídlí

racek chechtavý (výborný letec)

rybák obecný

MOŘŠTÍ PTÁCI

tučňáci - přizpůsobeny k plavání a potápění, ztratili schopnost létat, plovací blány, Antarktida, tučňák patagonský, tučňák královský

albatrosi - výborní letci, plachtí, dobře plavou, jižní polokoule, albatros stěhovavý

plameňáci - brodivá noha, dlouhý krk, rohovité vroubky na zobáku, plameňák růžový

DRAVCI, SOVY

1. Jaké přírodní prostředí obývají dravci a sovy?

2. Popiš společné znaky dravců a sov

3. Vysvětli, co to jsou vývržky.

4. Jaký je rozdíl v lovení kořisti u dravců a sov?

5. Co víš o sokolnictví?

6. Vysvětli, jak se dravci a sovy podílejí na udržení biologické rovnováhy.

• řád - dravci

zahnutý zobák, silné drápy, výborní letci, bystré oči, pařáty

káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná (třepotavý let), orel, sokol stěhovavý

• řád - sovy

tichý let, aktivní za soumraku, hebké peří, velké oči, výborný sluch, otočí hlavou o 270°, vývržky, vratiprst - 4. prst může obracet jak dopředu tak i dozadu

výr velký, kalous ušatý, sýček obecný, puštík obecný, sova pálená

LESNÍ STROMOVÍ PTÁCI

• řád - šplhavci

končetina přizpůsobena ke šplhání, dlouhý klínovitý zobák, otloukají kůru a dřevo, jazykem s háčky vybírá larvy hmyzu

datel černý, strakapoud velký - zaklíní šišky do dutiny, žluna zelená

tukan - JA

• řád - pěvci

přizpůsobené končetina k pohybu po kmenech a větvích, zobák šídlovitého, kuželovitého tvaru, hlasové ústrojí

drozd zpěvný, kos černý, budníček lesní, brhlík lesní - pohyb hlavou dolů, sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora babka, sýkora uhelníček, pěnkava obecná - ♂ zůstává, ♀ a mláďata odlétají, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná

OKRAJE LESA, KŘOVIN, OTEVŘENÉ KRAJINY

• řád - měkkozobí

vole - změkčuje potravu, měkké ozobí

holub hřivnáč, holub domácí, holub skalní, hrdlička zahradní

• řád - kukačky

kukačka obecná - živí se chlupatými housenkami, snáší 9-12 vajíček, "hnízdní parazitismus", chráněná

• řád - pěvci

rákosníci, ťuhýk obecný - potravu, kterou nespotřebuje, napíchne na trny, strnad obecný, vrána obecná, havran polní, straka obecná

OTEVŘENÉ KRAJINY

• řád - hrabaví

hrabavé nohy, krátký silný zobák, všežravci, těžké tělo, těžko létají

koroptev polní, bažant obecný, křepelka, tetřev hlušec, kur domácí, krocan, páv

• řád - pěvci

skřivan polní, vlaštovka obecná - miskovité hnízdo, hluboce vykrojený ocas, tažná

jiřička obecná - mělce vykrojený ocas, kulovité hnízdo s vletovým otvorem

vrabec domácí, vrabec polní

BŘEHY TEKOUCÍCH VOD

• řád - srostloprstí

2., 3., 4. prst částečně srostl

ledňáček říční - vyhrabává si noru, živí se rybami, pestře zbarvený

dudek chocholatý - dutiny stromů

• řád - pěvci

skorec vodní - brodí horské potoky

konipas horský, konipas bílý

PTAČÍ OBŘI A TRPASLÍCI

Afrika, JA, Austrálie, Nový Zéland

• řád - běžci

zakrnělá křídla, silné nohy, nemají vyvinutý hřeben kosti hrudní, na vejcích sedí ♂

pštros dvouprstý - africké savany, silný běhák, 2 prsty, 2,6m, 100kg, největší žijící pták

nandu pampový - JA

emu hnědý - Austrálie, býložravý

kivi - Nový Zéland

• řád - svišťouni

kolibříci - JA, StřA, pestré zbarvení, vířivý let, trubicovitý zobák (sají nektar)

rorýs obecný - podobný vlaštovce

BIOLOGIE ROSTLIN

BOTANIKA

vědní obory botaniky:

systematická botanika - popisuje a třídí rostliny do systému

morfologie - popisuje vnější stavbu rostlin, jejich tvar

anatomie - vnitřní stavba rostlin

fyziologie - popisuje a zkoumá životní děje v rostlinách

Systém rostlin

a) nižší rostliny - řasy

b) vyšší rostliny - mechorosty - mechy, játrovky

plavuně

přesličky

kapradiny

nahosemenné rostliny - jinany, jehličnany

krytosemenné rostliny - jednoděložné, dvouděložné

nejstarší rostliny jsou vodní řasy (3,5mld let)

pletiva - soubory buněk určité funkce, určité specializac

a) pletivo vodivé - rozvádí vodu a minerální látky z kořene do listu

b) pletivo krycí - chrání rostlinu před vyschnutím, průduchy

c) pletivo podpůrné - udržuje tvar a vzpřímený růst rostliny

d) pletivo zásobní - k přežití nepříjemných podmínek

MECHOROSTY

nejstarší suchozemské rostliny

a) játrovky

b) mechy

Játrovky - porostnice mnohotvárná -pohárky (útvary sloužící k rozmnožování)

Mechy

v lesích, na vlhkých místech, zadržují hodně vody                                               obrázek

tělo - příchytná vlákna, lodyžka, lístky, štět s tobolkou

rozmnožování:výtrus → prvoklíček →mechová rostlinka (pelatky, zárodečníky) → oplození v kapce vody → štět → tobolka s víčkem → víčko praskne, vypadnou výtrusy

ploník ztenčený, pokryvnatec, bělomech sivý, měřík příbuzný, rašeliník (rašelina)

KAPRAĎOROSTY

PLAVUNĚ, PŘESLIČKY

plavuně - plazivý stonek, drobné listy, výtrusnice soustředěna do výtrusných klasů

plavuň vidlačka - chráněná

přesličky - na jaře vyroste oddenek a z něho nezelená lodyha s výtrusným klasem, uzraje, vypadnou výtrusy

v létě lodyha zezelená, provádí fotosyntézu, dutý stonek, vytváří zásobní látky

přeslička rolní, přeslička lesní

před 100 mil lety byly přesličky a plavuně stromovitého vzrůstu (až 30m), v bahně → zuhelnatění = >černé uhlí

KAPRADINY

lesy, stinná, vlhká místa

tělo: kořeny, podzemní stonek (oddenek), velké vějířovité listy                       obrázek

na jaře se na rubu listu objevují výtrusnice s výtrusy (kupky chráněné ostěrou), v létě výtrusnice vyschne, otevře se a výtrusy jsou vymrštěny do okolí, zimu přečká pomocí oddenku

rozmnožování: výtrus → prokel → nová rostlinka (zárodečníky, pelatky) →nová rostlina → výtrusnice → ostěra → výtrusy

kapraď samec, papradka samičí, osladič obecný, hasivka orličí, sleziník routička, parožnatka, ledviník

ZÁKLADNÍ ORGÁNY ROSTLINNÝCH TĚL

podzemní části - kořen

nadzemní části - stonek, list, květ, plod

VEGETATIVNÍ ORGÁNY - kořen, stonek, list

GENERATIVNÍ ORGÁNY - květ, květenství, plod

KOŘEN

podzemní část rostliny

fce: upevňuje rostlinu v půdě, přijímá vodu a živiny, ukládání zásobních látek

kořenová soustava - soubor všech kořenů rostliny, hlavní, postranní, svazčité kořeny

vědět rozdíl kořenová soustava smrk x borovice

vnitřní stavba: kořenová pokožka, prvotní kůra, střední válec s cévními svazky, kořenová čepička nakreslit průřez kořene mrkve

přeměny (metamorfózy) kořene:

kořenové hlízy (jiřina)

bulva (řepa)

vzdušné kořeny (monstera)

příchytné kořeny (břečťan)

význam kořene: ke konzumaci (mrkev, petržel, celer, křen), potravinářský průmysl (cukrová řepa), lékařství (kostival)

STONEK

nadzemní válcovitá část rostliny

typy stonku: lodyha, stvol, stéblo

                      bylinný, dřevnatý

větvení stonku: vidličnaté, hroznovité

vnitřní stavba stonku:

pokožka, kůra, střední válec (cévní svazky), dělivé pletivo kambium

cévní svazek: 2 části (dřevní - dovnitř, lýková - ven)                             nakreslit průřez stonkem

průřez stonkem jednoděložná x dvouděložná rostlina (uspořádání cévních svazků)

letokruhy - přirůstání vrstev, střídání světlejších a tmavších částí, určuje stáří stromu a jeho minulost

měkké dřevo - letokruhy široké, smrk, topol, lípa (hudební nástroje, řezbářství)

tvrdé dřevo - užší letokruhy, dub, buk

borka - odlupující se kůra

přeměny (metamorfózy) stonku:

oddenek

oddenkové hlízy (brambor)

stonkové hlízy (kedluben)

šlahouny (jahodník)

úponky (vinná réva)

kolce (stonkové trny, trnka)

LIST

vyrůstá z listových pupenů po stranách stonku

skládá se z řapíku, čepele a žilnatiny

funkce: probíhá v nich fotosyntéza, výměna plynů mezi rostlinou a vnějším prostředím, odpařování vody pomocí průduchů

tvary listů jsou velmi rozmanité: listy jednoduché (srdčitý, laločnatý), složené (dlanitě složený, sudozpeřený)

postavení listů na stonku: střídavé

                                             vstřícné

                                             přeslenité

                                             přízemní růžice

vnitřní stavba listu: svrchní pokožka, buňky s chloroplasty, cévní svazky (žilky), spodní pokožka

průduchy - zajišťují dýchání buněk, na spodní straně listů, přijímají oxid uhličitý a vypařují vodu

při dostatku vody se průduchy otevírají, průduchová štěrbina se zvětšuje

při nedostatku vody se průduchy zavírají, průduchová štěrbina se zmenšuje

přeměny (metamorfózy):

trny (dřišťál)

úponky (hrách)

význam listu:

potrava pro býložravce, pro člověka (zelí, špenát), léčivé rostliny, pochutina (čajovník), koření (vavřín)

KVĚT

pohlavní orgány - ♂ tyčinky ♀ pestík (y)

pestík - blizna, čnělka, semeník s vajíčky                   nakreslit obrázek

tyčinka - prašník (pylová zrna), nitka

opylení - přenesení pylu u tyčinek na bliznu, pylové zrno → pylová láčka → prorůstá k vajíčku

v láčce se tvoří ♂ pohlavní buňky

♂ + ♀ → oplození (oplozená buňka se ve vajíčku dělí → zárodek → semeno)

květ - okvětní lístky nebo kalich, koruna, květní lůžko

a) nahosemenné rostliny - nemají pestík, vajíčka nahá (volně na šupině)

b) krytosemenné rostliny - vajíčka uložena v semeníku, vajíčka → semeno, semeník → plod

květy - oboupohlavné (obě pohlaví v jednom květu)

             jednopohlavné (pouze jedno pohlaví v květu)

květy - pravidelné                                stejnoobalné

            souměrné                                 různoobalné

rostlina - jednodomá

               dvoudomá (♀ nebo ♂)

způsoby opylení: hmyzem (barevné, sladké šťávy, vůně) - včely, čmeláci, mouchy, hmyz, ptáci, větrem, člověkem, živočichy

cizosprašnost x samosprašnost

KVĚTENSTVÍ

- soubory květů na jedné rostlině

hroznovitá                       jednoduchá

vrcholičnatá                    složená

a) hroznovitá

hrozen (šeřík)

lata (trávy, obilniny)

klas (obilniny)

jehněda (stromy)

okolík (miříkovité)

hlávka (strboul)

úbor (hvězdicovité)

b) vrcholičnatá

vrcholík (bez)

vidlan (hvozdík)

vijan (pomněnka)

chocholík (jabloň)

PLOD

a) suché - pukavé

                 nepukavé

b) dužnaté

a) suché plody

měchýřek (blatouch, orlíček)

lusk (2 chlopně, bobovité)

šešule, šešulka (rozdíl, hořčice, penízek, brukvovité)

tobolka (mák)

nažka (dub)

oříšek

obilka

tvrdka (4 části, hluchavkovité)

b) dužnaté plody

malvice (jablko - stopka, slupka, dužnina, oplodí)

peckovice (třešeň)

bobule (rajče, paprika)

PLODENSTVÍ

- soubory plodů na jedné rostlině

souplodí peckoviček (ostružina)

souplodí nažek (jahodník)

ŽIVOT ROSTLINY

rozmnožování u rostlin - umožňuje vznik nových rostlin

a) NEPOHLAVNÍ (vegetativní)

dělení jedné (mateřské) buňky, oddělení některé části rostliny

např. hřížení rybízu, kořenové řízky, šlahouny, oddenky, cibule, hlízy

speciální typ rozmnožování - roubování, očkování dřevin

b) POHLAVNÍ (generativní)

pohlavní buňky, 2 organismy, nový jedinec vzniká procesem oplození

proces klíčení:

1. semeno

2. bobtnání (semeno ve vlhkém prostředí → růst)

3. nová rostlina

rostlina využívá energii k růstu zárodku, energii získává ze zásobních látek, buňky zárodku se dělí → protahuje do délky → vytváří se kořen, stonek, kořen roste směrem dolů, stonek nahoru (zemská přitažlivost) → dělivé pletivo (na vrcholu stonku a na špičce kořene, roste do délky)

růst podporují růstové hormony (fytohormony)

pohyby rostlin: za světlem, teplem, vodou (slunečnice), citlivé na dotek, střídání dne a noci

pohyb bývá pomalý, obvykle si ho nevšimneme

délka života rostliny: umět vysvětlit, doplnit příklady

jednoleté

dvouleté

vytrvalé (trvalky)

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY

nahých semen na šupině (semena nejsou kryta, rostou volně na podpůrné šupině)

a) jinany + cykasy

b) jehličnany

• Jinany

pochází z druhohor, tzv. živé zkameněliny

jinan dvoulaločný - opadavý strom, dvoulaločné listy vějířovitého tvaru, peckovice, JV Čína, u nás v parcích, léčivé účinky (Ginkgo biloba - paměť, zlepšuje prokrvení)

• Cykasy - konec prvohor, druhohory, podobné kapradinám

• Jehličnany

stromy, keře

borovice lesní

jehličnatý strom, dřevnatý stonek, jehlice - úzké listy, na stromě vydrží 3-6 let

nejsilnější - hlavní kořen (prorůstá do hloubky)

postranní kořen (větší)

borovice kvete v květnu

tvoří žluté šištice ♂ květů, hodně tyčinek → pyl → samčí pohl. buňky tvoří červené šištice ♀ květů - na šupině sedí vajíčka, obsahují samičí pohl. buňky

opylení - větrem se přenese pyl na vajíčko → z pylu se do vajíčka dostane ♂ buňka a splývá se ♀ pohl. buňkou → oplození → semeno → semeno rychle roste, zvětšuje se → šiška (1-letá - zelená, 2-letá - hnědá) → semeno v půdě vyklíčí → malý semenáček → strom

semenáček, školka, polomy, vývraty, monokultura - umět vysvětlit

smrk ztepilý, borovice lesní, borovice kleč, jedle bělokorá, modřín opadavý, jalovec obecný (keře), tis červený - jedovatá látka taxin, jedinou nejedovatou částí je červený dužnatý míšek)

okrasné jehličnany - smrk pichlavý (stříbrný), borovice vejmutovka, borovice černá, cedr libanonský, cypřiš, cypřišek, zerav (thuje)

Význam jehličnanů: zdroj dřeva na topení, nábytek, stavební materiál, papír

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

- semena ukryta v plodu, 250 000 druhů rostlin

a) dvouděložné

b) jednoděložné

charakteristické znaky:

jednoděložné rostliny                                                              dvouděložné rostliny

1 děloha                                                                                        2 dělohy

souběžná žilnatina                                                                       síťnatá žilnatina

náhradní kořeny (cibule, oddenek)                                             hlavní kořen + postranní

neuspořádané cévní svazky                                                       uspořádané cévní svazky

trojčetné květy                                                                             5 - , 4 - četné květy

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

DVOUDĚLOŽNÉ

• čeleď: PRYSKYŘNÍKOVITÉ

vytrvalé byliny, rostou brzy zjara, zimu přečkávají díky oddenku, hlízám

5-četné květy, oboupohlavné květy, opylované hmyzem

plod - souplodí měchýřků (blatouch), souplodí nažek

často obsahují prudké jedovaté látky →výroba léčiv

zástupci:

pryskyřní prudký, pryskyřník plazivý, sasanka hajní, sasanka pryskyřníková, orsej jarní, jaterník podléška, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, orlíček

• čeleď: MÁKOVITÉ

byliny s mléčnicemi (latex, bílá, nažloutlá barva), listy bez palistů, plodem je tobolka, obsahuje chem. látky (morfin, kodein), opium - nezralé makovice, semena obsahují hodně oleje

zástupci:

vlaštovičník větší, mák vlčí, mák setý

• čeleď: BRUKVOVITÉ

4 - četné, oboupohlavné květy, hroznovitá květenství, květní obaly rozlišené v kalich a korunu. 6 tyčinek (2 kratší, 4 delší)

plod - šešule (řepka olejka), šešulka (oproti šešuli je kratší a širší), struk, nažka

obsahují hořčičné látky, látky ostře pálivé chuti

zástupci:

brukev řepka olejka, brukev zelná, zelí hlávkové, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice, ředkev setá, kedluben, křen selský, hořčice setá, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, ředkev ohnice, řeřišnice luční, česnáček lékařský

• čeleď: RŮŽOVITÉ

byliny, keře, stromy

obsahují vonné oleje, 5 - četné květy, květy oboupohlavné, rozlišené kalich, koruna, palisty, nažky

plod - malvice (hrušeň, jabloň), peckovice (švestka), souplodí peckoviček (maliník), souplodí nažek (jahodník)

zástupci:

jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, meruňka, broskvoň, mandloň, jahodník obecný, růže šípková, kuklík městský, kontryhel obecný, krvavec toten, mochna husí, řepík lékařský, ostružiník, maliník

• čeleď: BOBOVITÉ

byliny, keře, stromy

květy souměrné, 5 - četné, rozlišen kalich, koruna, pavéza, křídla, člunek, 10 tyčinek,

1 pestík, hroznovité květenství, úponky, palisty

plod - lusk (hodně bílkovin)

hlízkové bakterie

zástupci:

hrách setý, fazol obecný, čočka kuchyňská, sója luštinatá, podzemnice olejná (jižní Amerika, buráky), jetel luční, jetel plazivý, hrachor jarní, hrachor luční, štírovník růžkatý, trnovník akát (pochází z J. Ameriky, odolné dřevo, výroba násad, rukojetí, akátový med - pochoutka pro včely)

• čeleď: MIŘÍKOVITÉ

2-leté, vonné silice, silný, vytrvalý kořen, bulva, listy složené a střídavé, květy 5 - četné

plod - okolík, složený okolík (obal, obalíček), dvounažka

zástupci:

kořenová zelenina - mrkev, petržel, pastiňák, miřík celer

naťová zelenina - petržel kadeřavý, kopr vonný

koření - kmín, fenikl, koriandr

kerblík lesní, bršlice kozí noha, bolševník (až 3 m, vyrážky, puchýře), bedrník obecný, bolehlav

některé z nich jsou invazní druhy

• čeleď: HLUCHAVKOVITÉ

byliny, 4 - hranný stonek, vstřícné, křižmostojné listy, souměrný květ, 5 - četný, rozlišen kalich, koruna, horní, dolní pysk, čtyřmocné tyčinky, a pestík srůstá v 4 tvrdky

zástupci:

léčivky - šalvěj, máta, mateřídouška, meduňka, levandule

koření - majoránka, tymián, dobromysl (oregano)

hluchavka bílá, hluchavka nachová, hluchavka skvrnitá, zběhovec plazivý, popenec, šalvěj

• čeleď: LILKOVITÉ

5-četné květy, oboupohlavná květ, rozlišen kalich, koruna, 5 tyčinek, 1 pestík, obsahují jedovaté látky →výroba léčiv

plod - tobolka (durman), oddenková hlíza (lilek brambor), bobule (rajče)

zástupci:

lilek brambor, lilek rajče, paprika setá, tabák virginský, rulík zlomocný (obsahuje atropin →oční lékařství), durman obecný, lilek potměchuť

• čeleď: HVĚZDNICOVITÉ

druhově nejbohatší, květenství - úbor (jazykovité, trubkovité květy), zákrov, mléčnice

plod - nažka s chmýrem

zástupci:

slunečnice roční, locika, čekanka (čekankové puky→cikorka), aksamitník, astra, jiřina, heřmánek pravý, měsíček lékařský, kopretina bílá, řebříček obecný, chrpa luční, podběl lékařský, sedmikráska chudobka, pampeliška lékařská, devětsil lékařský, bodlák obecný, pěťour

JEDNODĚLOŽNÉ

• čeleď: LILIOVITÉ

vytrvalé byliny, oddenek, cibule, hlíza, oboupohlavné květy, okvětí (6), 6 tyčinek, 6 pestíků

plod - tobolka, bobule

zástupci:

cibule kuchyňská (podpučí), česnek kuchyňský, pažitka, pór, tulipán, modřenec, hyacint, lilie, konvalinka vonná, vraní oko čtyřlisté, ocún jesení, aloe vera, asparágus

• čeleď: LIPNICOVITÉ

dutý stonek - stéblo s kolénky, svazčité kořeny, listy pochvaté, jazýček, ouška, oboupohlavný květ, klásek, vrtivé prašníky, pérovité blizny, 2 plevy, pluchy, plušky, osiny, květenství - klas, lata

plod - obilka

zástupci:

trávy - lipnice luční, srha říznačka, psárka luční, bojínek luční, ovsík vyvýšený, rákos obecný

obilniny - oves, žito, ječmen, pšenice, triticale, kukuřice, proso, rýže

• čeleď: VSTAVAČOVITÉ

vytrvalé byliny, tropy, subtropy, hlízy, oddenky, barevné okvětí, pysk, 1 tyčinka srůstá s čnělkou→vytvoří sloupek = brylka

plod - tobolka

zástupci:

prstnatec májový, střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý, orchideje, hlístník hnízdák - nezelená bylina, neprovádí fotosyntézu

jsou chráněné!!!!!

EXOTICKÉ OVOCE

A) ovoce

datlovník - pouštní oázy

kokosovník ořechoplodý - peckovice, kokos

banánovník - plantáže, hodně vitamínů, vlákniny, hodně cukru

citroník, pomerančovník, mandarinkovník - citrusy, vit. A, C, B

fíkovník smokvoň - fíky

ananasovník, papája, mango, avokádo, kiwi (aktinídie čínská), granátové jablko (marhaník)

B) koření, nápoje

pepřovník černý - JV Asie

vanilkovník - tobolka

vavřín zdobný - bobkový list, subtropy

čajovník čínský - zelený, černý čaj, J. Asie, Afrika, Gruzie, Keňa, Srí Lanka

kávovník arabský - peckovice, kávová zrna

kakaovník pravý - nízký strom, kakao

olivovník evropský - peckovice oliva (hodně oleje)

zázvor obecný - na nachlazení, kořen se strouhá

skořicovník, hřebíčkovec