Zeměpis 6. třída
Vesmír
astronomie - věda, která se zabývá výzkumem vesmíru
Vesmír vznikl před 13 mld. let
teorie velkého třesku - viz. přírodopis
Issac Newton - anglický vědec, gravitační síla, gravitační pole (každé těleso je přitahováno k jinému gravitační silou)
vesmírná tělesa - objekty, které se nachází ve vesmírném prostoru, např. hvězdy, planety, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie
Sluneční soustava (pracovní list)
Vesmír se skládá z galaxií, naše galaxie - Galaxie
Sluneční soustava - Země, Slunce, Měsíc, planety, komety, meteory, hvězdy, mlhoviny, planetky, Mléčná dráha
Slunce - zdroj světla, tepla, hvězda, žhavé těleso, plyny, na povrchu 6000 °C
vzdálenost Z a S je 150 mil. km
protuberance (plamínky, oblaka horkých plynů) sluneční skvrny, sluneční erupce
Planety - planety zemského typu (vnitřní, kamenné) - Merkur, Venuše, Země, Mars (menší hmotnost, větší hustota, Země je největší, nejhustší)
planety velké (vnější, plynné) - Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (dále od Slunce, větší hmotnost, malá hustota, hodně měsíců, nejvíce prstenců - Saturn, největší - Jupiter)
doplň zajímavosti k jednotlivým planetám pomocí učebnice
zajímavé dokumenty :
https://www.youtube.com/watch?v=3tljuS5bjSE
https://www.youtube.com/watch?v=W3UDeF3qotY
Trpasličí planety - Pluto, Eris, Ceres
Planetky - menší než planety, obíhají mezi Marsem a Jupiterem
Komety - tělesa obíhající kolem hvězdy, např. Halleyova kometa (je vidět 1x za 76 let), naposledy spatřena v roce 1986, příště ji uvidíme v roce 2061
Jak vypadá kometa? Obsahuje pevné jádro, led, ohon z prachu, plynu, nakresli kometu
Meteority - vesmírná tělesa, která neshoří v atmosféře, dopadnou na zemský povrch
Meteory - vesmírná tělesa, která shoří v atmosféře
Hvězdy - Polárka, Vega, Proxima Centauri
Souhvězdí (skupiny hvězd) - Velký vůz, Malý vůz, Orion, Střelec, Váhy
Zajímavosti o poznávání vesmíru:
1. zeměstředná teorie (geocentrická)
řecký učenec Ptolemaios, centrem Vesmíru je Země a kolem ní obíhá Měsíc, Slunce a další planety
2. sluncestředná teorie (heliocentrická)
polský učenec Mikuláš Koperník, 16. st., Slunce je středem Sluneční soustavy, kolem Slunce obíhají planety, tato teorie nebyla dlouho uznána
Galileo Galilei - italský učenec, první dalekohled
Jan Kepler - německý fyzik, fyzikální zákony, planety obíhají po elipsách
zajímavosti:
konec 18. st. objeven Uran
pol. 19. st. objeven Neptun
1930 - objeveno Pluto
umělé družice - kolem Země obíhá soustava 24 umělých družic, fotografují Zemi,předpovídají počasí, vyhledávají nová ložiska rud, telefonní, rozhlasové, televizní přenosy, internet
kolem Země obíhá Hubblův kosmický dalekohled
Lety do vesmíru
1957 - 1. umělá družice Sputnik 1
1961 - 1. kosmonaut ve vesmíru Jurij A. Gagarin
1969 - 1. kosmonauti na Měsíci N. Armstrong, E. Aldrin, M. Colins
1978 - 1. náš český kosmonaut ve vesmíru, Vladimír Remek
Měsíc planety Země
Měsíc - přirozená družice Země, Od Z vzdálen 384 000 km, nesvítí vlastním světlem
měsíční moře - skvrny na Měsíci, kráter - prohlubeň na Měsíci
pohyby Měsíce:
a) kolem Slunce - trvá 1 rok
b) kolem Země - trvá 1 měsíc (28 dní)
c) kolem své osy - trvá 1 den
Vždy vidíme přivrácenou stranu Měsíce
Fáze měsíce - úplněk (je vidět celý) → zúžování C (couvá) → poslední čtvrť (týden po úplňku) → nov (není vidět) → dorůstá D → první čtvrť (týden po novu) → úplněk
https://cz.rhythmofnature.net/mesicni-faze-kalendar fáze Měsíce
nakreslit obrázek z učebnice
zatmění Měsíce - Měsíc je v úplňku a vstoupí do stínu Slunce (úplné nebo částečné zatmění)
zatmění Slunce - Měsíc je v novu, Slunce, Měsíc a Země se nachází v jedné přímce (úplné nebo částečné zatmění)
slapové jevy (příliv, odliv) - příliv a odliv se opakují přibližně 2x za 24 hodin
Tvar, rozměry a pohyby Země
Země není dokonale kulatá, je zploštělá na pólech.
vzdálenost od středu Z k rovníku 6378 km
vzdálenost od středu Z k pólům 6357 km
obvod rovníku 40 000 km
a) pohyb Z kolem své osy - 1 den, střídání dne a noci, Z se otáčí od Z na V, x směru hodinových ručiček
b) pohyb Z kolem S - 365 dní a 1/4 dne, 1 x za 4 roky přestupný rok (366 dní)
Střídání ročních období - https://www.youtube.com/watch?v=7XMio1OnH7s
polární den, polární noc - v oblastech mezi polárními kruhy a póly, trvá 24 hodin, na pólech půl roku
Orientace na Zemi
připomenout si hlavní a vedlejší světové strany, nakreslit obrázek
orientace v přírodě - kompas, buzola (zdokonalený kompas)
azimut - úhel mezi S a zaměřeným bodem (orientační běh)
orientovat se můžeme také podle Slunce, hvězd (Polárka), lišejníků, mraveniště, oltářů v kostele, včelích úlů
https://bushcraft.cz/nutne-k-preziti/orientace/orientace-v-prirode/
Zeměpisná poloha
obrázek zeměpisné sítě
https://images.slideplayer.cz/10/2789160/slides/slide_5.jpg
https://images.slideplayer.cz/10/2789160/slides/slide_7.jpg
rovník - nejdelší rovnoběžka, rozdělí zemi na S a J polokouli
významné rovnoběžky - obratník Raka 23,5°, obratník Kozoroha 23,5°, severní polární kruh 66,5°, jižní polární kruh 66,5°
poledník - myšlené polokružnice, které spojují severní a jižní pól, všechny jsou stejně dlouhé
0° poledník - prochází greenwichskou hvězdárnou v Londýně, rozdělí zemi na Z, V polokouli
180°polednik - protilehlý poledník
zeměpisná síť - síť poledníků a rovnoběžek
Určování zeměpisné polohy
s.š. severní šířka
j.š. jižní šířka rovnoběžky
v.d. východní délka
z.d. západní délka poledníky
procvičování určování zeměpisné polohy
GPS navigace (využití v autě, v námořní dopravě, pro turisty, hra geocaching)
Kartografie
vědní obor, který se zabývá tvorbou map
mapová díla - mapa, plán, atlas, glóbus
- mapa - zmenšený a zjednodušený obraz zemského povrchu převedený do roviny
- plán - mapa malého území, např. plán města, 1:10 000
- atlas - soubor map uspořádaných do jednoho svazku
- glóbus - zmenšený model Země, tvar koule, zobrazuje světadíly a oceány
barvy na glóbusu - modrá (vodstvo), zelená (nížiny), hnědá (pohoří)
měřítko glóbusu - udává, kolikrát je glóbus zmenšen oproti skutečnosti
1:70 000 000 1cm na glóbusu je 700km ve skutečnosti
světadíly - Asie, Amerika, Afrika, Antarktida, Evropa, Austrálie
světový oceán - TO, SLO, AO, IO, JO (Jižní oceán)
měřítko mapy:
udává, kolikrát je vzdálenost určitých bodů na mapě zmenšena oproti skutečnosti
a) číselné
b) grafické
Mapy podle měřítka:
mapy malého měřítka - hodně zkreslují, nevyčteme z nich podrobnosti, nad 1: 1000 000 (mapa světadílů)
mapy středního měřítka - méně podrobné než mapy velkého měřítka, 1: 200 000 až 1: 1 000 000
mapy velkého měřítka - málo zkreslují, velmi podrobné, do 1: 200 000 (turistická mapa)
Orientace v mapě
Každá mapa by měla obsahovat:
vlastní mapu, název mapy, měřítko, legendu, výškopis, polohopis, údaje o autorovi, vydavateli a roku vydání
výškopis - výškové poměry v krajině, určuje se pomocí barvy (např. odstíny hnědé, modré), výška daného místa - kóta (Sněžka 1602 m n.m.), vrstevnice - čáry, které spojují místa se stejnou nadm. výškou (hnědá barva)
polohopis - mapové značky a popisky v mapách (nakreslit si několik topografických značek)
https://tom-vodolka.webnode.cz/news/topograficke-znacky1/
https://www.zelenice.cz/hasici/-mladi-hasici/-topograficke-znacky/
dělení map podle obsahu
a) obecně zeměpisné - zobrazují přírodní jevy (vodstvo, povrch) a společenské jevy (města, hranice), např. mapa povrchu ČR
b) tematické - zdůrazňují určité téma, např. politická mapa, nerostné bohatství, ...)
Čas a časová pásma
Zeměkoule je rozdělená do 24 časových pásem, každé časové pásmo má šířku 15°
pásmový čas - v každém místě jednoho časového pásma je stejný čas
sousední časové pásmo ležící na V má o 1 hodinu více
sousední časové pásmo ležící na Z má o 1 hodinu méně
datová mez (hranice) - mezinárodní dohodou stanovena linie vedoucí kolem 180°poledníku
při přechodu datové meze z V na Z zmenšíme datum o 1 den
při přechodu datové meze ze Z na V zvětšíme datum o 1 den
smluvený čas - letní čas (duben až říjen), posunut o 1 hod dopředu, z důvodu úspory
LITOSFÉRA
kamenný obal země
vrstvy zemského tělesa: zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro (nakreslit obrázek)
poloměr Země - 6378 km
zemská kůra: a) pevninská - větší mocnost (cca 35 km), tvořena žulou a pískovcem
b) oceánská - menší mocnost (cca 7km), tvořena těžšími horninami - čedič
zemský plášť: svrchní (pevný), spodní (tekutý)
zemské jádro: vnější (plastické), vnitřní (pevné)
litosféra - zemská kůra + nejsvrchnější část zemského pláště
děje v litosféře:
pohyb litosférických desek
zemětřesení
sopečná činnost
nejhlubší vrt - 12 km poloostrov Kola
Litosférické desky
Litosféra není souvislá, tvoří ji litosférické desky, které se neustále pohybují (cca 2 cm, za rok).
Před 250 mil lety byla jedna pra pevnina Pangea, která se později rozdělila na dvě části - Lauraasii a Gondwanu. Později došlo ke vzniku současných kontinentů.
Pro zájemce - A. Wegener, oceán Panthalassa, moře Tethys
znát 5 litosferických desek
Pohyby litosférických desek:
1. desky jdou od sebe (vzdalují se) - např. Středoatlantský hřbet
2. desky jdou podél sebe, každá opačným směrem a míjejí se - např. zlom San Andreas, Island
3. desky jdou proti sobě: a) oceánská deska proti pevninské - např. vznik pohoří Andy
b) oceánská deska proti oceánské - např. Mariánský příkop (10 924)
c) pevninská deska proti pevninské - např. vznik Himalájí
Sopečná činnost
nakreslit obrázek sopky
magma - roztavené horniny pod zemským povrchem
láva - magma vytékající ze sopky
sopky: a) činné - např. při pobřeží TO
b) spící - např. Yellowstone v USA
c) vyhaslé - např. České středohoří
oblast činných sopek - ohnivý kruh v TO, např. Popocatepetl, Cotopaxi, Sv. Helena, Fudjisan....
sopky u nás - Říp, české středohoří, Doupovské hory, kunětická hora, Komorní hůrka u Chebu, SOOS
využití sopečné činnosti - úrodná půda, vytápění skleníků a budov na Islandu
Zemětřesení
krátkodobé otřesy v zemské kůře
seismologie - věda, která se zabývá zemětřesením
seismograf - přístroj, který zaznamenává intenzitu zemětřesení
ohnisko zemětřesení (hypocentrum) - místo pod zemským povrchem, kde vzniká zemětřesení
epicentrum - přímo nad ohniskem, na zemském povrchu
Richterova stupnice - síla zemětřesení, 1-9
častá zemětřesení - okraje litosférických desek, Indonésie, USA, Mexiko, Japonsko, Turecko
tsunami (mořetřesení) - obrovská vlna, vzniká důsledkem podmořského zemětřesení (JV Asie)
Vznik pohoří
Pohoří vznikají při pohybu dvou litosférických desek proti sobě.
1. vrásnění - zemská kůra se zprohýbá do vln (vrás), vrásu tvoří sedlo a koryto
např. pohoří Himaláje, Andy
2. kerná pohoří (zlomy) - zemská kůra se pod vysokým tlakem rozláme na kry, kry jsou od sebe odděleny zlomy
např. pohoří Krkonoše, Jeseníky
3. pohoří mohou vznikat také sopečnou činností (sopečné ostrovy)
Vnější přírodní činitelé
- dotvářejí a zarovnávají zemský povrch
1. voda - a) dešťová - horniny měknou a drolí se
b) tekoucí - obrušuje a vymílá zemský povrch, vytváří říční údolí tvaru písmene V, vytváří nová rameny řeky, deltu (Nil), peřeje, vodopády
c) mořská voda - působením mořské vody a větru vzniká příboj a vytváří se útesy
d) ledovec - utuhnutí velkého množství napadnutého sněhu, vytváří údolí tvaru písmene U, pevninský (Antarktida), horský (v Alpách)
2. vítr - unáší jemný materiál (písek, kamínky), obrušuje okolní horniny, vytváří skalní okna, skalní hřiby, přesypy (duny)
3. teplota vzduchu - zmrzlá voda se přemění na led, ten zvětší svůj objem a hornina popraská, vytvoří se pukliny a praskliny
4. rostliny a živočichové - kořeny rostlin, krtek (krtiny), koráli (korálové ostrovy)
5. činnost člověka - stavby, doprava, těžba nerostných surovin
Členění zemského povrchu
1. povrchová členitost - ostrovy, poloostrovy, zálivy, průlivy, průplavy
2. výšková členitost - vycházíme z nadmořské výšky
a) podle nadmořské výšky
nížiny do 200 (300) m
vysočiny nad 200 (300) m
b) podle relativní výškové členitosti= rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem
roviny do 30m
pahorkatiny 30-150m
vrchoviny 150-300m
hornatiny 300-600m
velehory nad 600m
Tvary zemského povrchu
a) sníženiny - údolí, soutěsky, kaňony, pánve, plošiny, tabule
b) vyvýšeniny - pahorky, vrchy, hory, velehory
c) krasové oblasti (kras) - v krasových oblastech se vyskytují krasové útvary, vznikají činností vody, ve které je rozpuštěný vápenec
oblasti - Moravský kras (Punkevní jeskyně, Kateřinská, Balcarka), Český kras, Koněpruské jeskyně, Chýnovská jeskyně (bez krápníkové výzdoby)
podpovrchové krasové útvary - stalaktit, stalagmit, stalagnát
povrchové útvary - propast Macocha v Moravském krasu (vznikla propadnutím stropu jeskyně)
ATMOSFÉRA
vzdušný obal Země
složení vzduchu - 78% N, 21% O2 , 1% vzácné plyny, 0,03% CO2
význam atmosféry - chrání Zemi před nebezpečným vesmírným zářením, zajišťuje teplotu příznivou pro život (15°C), pohlcuje škodlivé UV záření, skleníkový efekt
vrstvy atmosféry:
1. troposféra - nejnižší vrstva atmosféry, do 20km, počasí
2. stratosféra - do 50km, součástí je ozonosféra (ozónová vrstva) - obsahuje ozon, chrání před škodlivým UV zářením, ztenčená vrstva ozonu - ozonová díra
3. mezosféra - do 85 km
4. termosféra - polární záře, vesmírné sondy
5. exosféra
Počasí
okamžitý stav ovzduší na daném místě v daný čas
meteorologie - věda, která se zabývá počasím
předpověď počasí, meteorologická stanice, synoptická mapa
Vypočet průměrné denní teplot
Meteorologické prvky - tabulka
- teplota vzduchu - teploměr, °C, teplota klesá s nadmořskou výškou
- oblačnost - množství oblaků (jasno, polojasno, oblačno, zataženo), oblaka mají různý tvar, velikost a výšku (řasa, sloha, kupa), bouřkové mraky
- srážky - mm, srážkoměr, druhy srážek - déšť, sníh, kroupy, mlha, jinovatka...
- atmosférický tlak - síla, kterou působí atmosféra na zemský povrch, barometr, hPa, tlak se mění s nadmořskou výškou a ovlivňuje ho i teplota vzduchu, s rostoucí nadm. výškou, tlak klesá, nejvyšší tlak je u mořské hladiny
Teplý vzduch je lehčí než studený, stoupá vzhůru, v místě, kde teplý vzduch stoupá vzhůru, je tlak nižší a vzniká oblast nízkého tlaku vzduchu (N)
Studený vzduch klesá dolů, tlak je vyšší a vzniká oblast vysokého tlaku vzduchu (V)
zvýšením tlaku bude slunečno, snížením deštivo
- rychlost a směr větru - pohyb vzduchu v atmosféře, z oblasti vyššího tlaku vzduchu do nižšího, směr určují světové strany, rychlost - m/s, km/h, Beaufortova stupnice větru
Vítr a jeho pohyb v atmosféře
V souvislosti s otáčením Z kolem své osy, se větry stáčejí na severní polokouli proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli po směru hodinových ručiček.
PASÁTY - pravidelné větry vanoucí od obratníků k rovníku
ANTIPASÁTY - pravidelné větry vanoucí od rovníku k obratníkům
ZÁPADNÍ VĚTRY - vanou od západu v mírném podnebném pásu
sezonní větry - MONZUNY - JV Asie a) letní - z oceánu na pevninu (přináší srážky)
b) zimní - z pevniny na oceán (přináší sucho)
bouře - vítr s obrovskou rychlostí, více než 100km/h
a) tropické bouře (cyklony) - v nejteplejších oblastech nad oceány, tajfun (JV Asie), hurikán (Amerika)
b) tornádo - vzniká nad pevninou z bouřkového mraku
Podnebí
dlouhodobý průměrný stav počasí na určitém místě
podnebí závisí na nadmořské výšce, zeměpisné šířce a vzdálenosti od oceánu
1. tropický (ekvatoriální): podnebné pásy, obrázek
kolem rovníku, směrem k obratníkům, nejteplejší
2. subtropický:
střídání ročních období, L - horká, suchá, vysoké teploty, Z - mírné, deštivé
3. mírný: střídání ročních období
4. subpolární:
5. polární: nejstudenější, Z - chladno, dlouhá, mráz L - krátké
HYDROSFÉRA
vodní obal Země
hydrologie - věda, která se zabývá vodstvem na Zemi
voda zaujímá 2/3 zemského povrchu
rozmístění vody na Zemi: 97% voda slaná, 3% sladká voda (povrchová, podpovrchová voda, ledovce - nejvíce)
Oceánská voda
vlastnosti mořské vody:
a) slanost (salinita) - průměrně 35‰ (v 1 kg vody 35g soli)
b) pohyb - vlnění (slapové jevy - příliv, odliv), vlny (příboj), oceánské proudy (teplé - proudí od rovníku směrem k pólům, studené - od pólů směrem k rovníku)
c) teplota - průměrná teplota všech oceánů 17°C
d) barva - zelená (hodně planktonu), hnědá, žlutá (znečištění), modrá (bez života, čistá Sargasové moře)
znát 3 proudy teplé, 3 studené
Oceány a moře
AO, IO (nejteplejší), SLO (nejstudenější), TO (největší), JO (Jižní oceán)
TO Mariánský příkop 11 000m
AO Portorický příkop 8700m
IO Sundský příkop 7450m
SLO Barentsova plošina 5450m
moře - část oceánu při okrajích pevniny
a) vnitřní - ze všech stran obklopen pevninou, s oceánem spojen průplavem (Středozemní m., Černé, Rudé)
b) okrajové - z jedné strany obklopen pevninou (Sargasové m.)
záliv- části moří, které zabíhají hlouběji do pevniny
pobřeží - oblast mezi souší a mořskou vodou
břežní čára - přesné místo, kde se mořská voda stýká se souší
průliv x průplav (znát rozdíl)
Pevninská voda
a) v ledovcích - pevninské, horské
b) podpovrchová - půdní, podzemní (prameny, studny)
c) povrchová - vodní nádrže, vodní toky
- vodní nádrže - a) přirozené - jezero, mokřad
b) umělé (vytvořené člověkem) rybník, přehradní nádrž
jezero - a) ledovcového původu (na Šumavě)
b) krasové (v Moravském krasu)
c) říční
d) rašelinné (v Jeseníkách)
mokřad - místo dlouhodobě zatopené povrchovou vodou, porostlý vlhkomilnými rostlinami
rybník - chov ryb, jižní Čechy, největší u nás - Rožmberk, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan
přehrady - zásobárna pitné vody, rekreace, zadržuje vodu, vodní elektrárny
- vodní toky - řeky, říčky, potok, veletok
nejdelší řeky - Amazonka (7025km), Nil (6671km), Chang Jiang (6300km), Mississippi, Huang He
největší plocha povodí - Amazonka (7 050 000 km2), Kongo, Mississippi
největší jezera - Kaspické moře (371 000km2),Hořejší (82 414 km2), Viktoriino (68800 km2)
nejhlubší jezera - Bajkal, Tanganika, Kaspické moře
Voda v oběhu
malý - pouze nad pevninou nebo nad oceánem, voda se vypaří a následně spadne ve formě srážek
velký - nad oceánem a nad pevninou,
voda se vypařuje z oceánu a vytvoří oblaka, v podobě srážek poté
spadne na pevninu, z pevniny v podobě podzemní nebo povrchové vody
teče zpět do oceánu
obrázek koloběhu vody přírodě
pramen, horní tok, střední tok, dolní tok, přítok obrázek vodního toku
meandr - zaklesnutá řeka
říční síť - všechny toky na určitém území
povodí - území, ze kterého stéká voda do jednoho hlavního toku
rozvodí - hranice mezi povodími
úmoří - území, ze kterého všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře (oceánu)
průtok - množství vody, které proteče určitým úsekem za 1 s (m3/s)
bezodtoká oblast - oblast bez odtoku (střední Asie)
Povodeň
přírodní katastrofa, vzniká v důsledku silných srážek (tání sněhu, dlouhodobé srážky, přívalové srážky)
3 povodňové stupně
vědět, co dělat, v případě hrozby povodně
Význam a využití vody
základní podmínka života
voda pitná, voda užitková
PEDOSFÉRA
půdní obal Země
půda vzniká zvětráváním hornin, zvětrávání způsobují půdotvorní činitelé
půdotvorní činitelé - matečná hornina
podnebí - teplota, srážky
rostliny, živočichové
podzemní voda
člověk
složky půdy: a) živá složka: kořeny rostlin, drobní živočichové
b) neživá složka: částečky hornin, voda, vzduch, humus (rozkládající se těla odumřelých rostlin a živočichů)
podle zrnitosti půdy rozlišujeme půdní druhy:
a) půdy písčité - lehké půdy, propustné pro vodu, málo úrodné
b) půdy hlinité - velmi úrodné
c) půdy jílovité - těžké půdy, zadržují vodu
podle uspořádání půdních horizontů (vrstvy v profilu půdy) rozlišujeme půdní typy:
černozemě - nejúrodnější, nejvíce humusu, nížiny
hnědozemě - méně humusu, musí se přihnojovat
podzoly - málo humusu, nevhodné pro zemědělství, vyšší nadmořské výšky
nivní půdy - v okolí vod
Ochrana půd - půdu ohrožuje eroze (vodní, větrná), znečištění, těžba surovin, výstavba
BIOSFÉRA
živý obal Země, vše živé na naší planetě
vegetační pásy a přírodní krajiny (biomy)
TROPICKÝ PÁS
tropický deštný les
podél rovníku, 10°s.š. - 10°j.š., tzv. plíce světa
podnebí: velmi teplé, vlhké
rostliny: husté porosty stromů (3 stromová patra bromélie, orchideje, liány), plodiny - citroník, ananasovník, banánovník, fíkovník, podzemnice olejná, kokosovník, kávovník, kakaovník, rýže, cukrová třtina, čajovník, kiwi
živočichové: papoušci, hadi (anakonda), krokodýli, gorila, orangutan, jaguár
globální problém - kácení deštných lesů - těžba dřeva, získání zemědělské půdy, pěstování palmy olejné, vymírání dosud neznámých živočichů
savany
podél tropického deštného lesa k obratníkům, nejvíce v Africe
podnebí: střídání období sucha, deště
rostliny: travnaté krajiny s roztroušenými stromy (baobab)
živočichové: zebry, žirafy, antilopy, nosorožci, lvi, gepardi, sloni, mravenci, termiti, pštros, kobra, v Austrálii ježura australská, klokani
pouště, polopouště
podél obratníků, vnitrozemí Asie
podnebí: prudké střídání teplot, ve dne až 50°C, v noci až k bodu mrazu, nejsušší místa na světě (málo srážek)
pouště - kamenité, štěrkovité, písčité, písečné přesypy (duny), Nomádi (obyvatelé pouště)
rostliny: kaktusy, pryšce, oázy - místa v poušti, kde je zdroj vody (palma datlová, fikovník, tropické ovoce)
živočichové: hadi (chřestýš), štíři, surikata, velbloudi, fenek, pavouci
fata morgana - optický klam v poušti
polopoušť - přechod mezi pouští a savanou
globální problém - rozšiřování pouští (dezertifikace)
SUBTROPICKÝ PÁS
subtropy
podél pobřeží Středozemního moře, středomořská krajina
podnebí: L-suchá, teplá, Z - vlhké, mírné, deštivé
rostliny: tvrdolisté (mají silnou kůru) - cedr, borovice, korkový dub, pěstování vinné révy, oliv, citrusů
živočichové: hmyz (cikády), ještěrky, hadi, racek, muflon
MÍRNÝ PÁS
stepi
travnaté krajiny, ve vnitrozemí mírného pásu, prérie (SA), pampy (JA)
podnebí: velké výkyvy teplot během dne, málo srážek, L - teplá, suchá, Z - studené
rostliny: na úrodných černozemích světová obilnice
živočichové: sysel, svišť, orel, sup, kojot, puma, bizoni, kůň Převalského
původní obyvatelé stepí - Indiáni
lesy mírného pásu
a) listnaté a smíšené lesy - jižní, teplejší část mírného pásu, kolem 50°rovnoběžky
rostliny: převažují listnaté lesy (buk, javor, bříza), smrk, jedle
živočichové: jelen, srnec, prase divoké, veverka, jezevec, liška, medvěd hnědý, výr, strakapoud
b) jehličnaté lesy (tajga) - severní část mírného pásu, oblast severní Kanady, Sibiř
podnebí: Z dlouhé, studené, až -50°C, L krátká, teplá, málo srážek
rostliny: převažují jehličnany
živočichové: medvěd hnědý, grizzly, los, vlk, rys, rosomák, tygr (V Asie)
POLÁRNÍ PÁS
tundra
kolem severního polárního kruhu, na jižní polokouli na ostrovech u Antarktidy
podnebí: velmi studené, suché, Z až -60°C, L studená, krátká, dlouhodobě zmrzlá půda (permafrost)
oblast obývají Eskymáci, Laponci
rostliny: mechy, lišejníky, trávy, zakrslé břízy, vrby
živočichové: polární liška, sob, pižmoň, sovice sněžná
polární pustiny
okolo severního a jižního pólu, ostrovy v Antarktidě a Arktidě, Grónsko
podnebí: nejstudenější oblast, velmi málo srážek, silné větry, led, sníh, ledovec
živočichové: medvěd lední, mrož, tuleň, tučňák císařský (pouze Antarktida)
OCEÁNY
životní prostředí oceánů ovlivňuje teplota vody, tlak, světlo, slanost
živočichové: velryby, plejtváci, delfíni, mořské sasanky, žraloci, krill (mořský plankton)
korálové útesy - v teplých a mělkých částech oceánů, vytváří je koráli
Výškové stupně v krajině
Biomy jsou v mnoha místech přerušeny horskými pásmy, s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu, zvyšuje se množství srážek a rychlost větru.
Výškové stupně mírného pásu
1. nížinný stupeň - listnaté, smíšené lesy
2. podhorský stupeň - převažují jehličnany
3. horský stupeň - horské louky, které přecházejí v horskou tundru
4. pásmo věčného sněhu a ledu - vysokohorské pustiny, trvalý sníh, horské ledovce
sněžná čára - výšková hranice, která odděluje území celoročně pokryté sněhem od území bez trvalé sněhové pokrývky
OCEÁNY
Tichý oceán (Pacifik) - největší oceán světa, 1/3 zemského povrchu, Kalifornský proud, Peruánský proud, časté tsunami, podmořské sopky, nejhlubší místo v oceánu - Mariánský příkop, největší ostrov - Nová Guinea, Kalimantan (Borneo), významná námořní doprava, největší přístavy - Šanghaj, Hongkong, Singapur, Havajské ostrovy - cestovní ruch
Atlantský oceán - 2. největší oceán, Golfský, Severoatlantský proud, největší ostrov světa - Grónsko, Island - sopečná činnost, Panamský průplav, Suezský průplav
Indický oceán - 3. největší oceán, převažují teplé oceánské proudy, nejteplejší oceán, největší ostrov - Madagaskar, Sumatra, Jáva, Cejlon, souostroví Maledivy, Suezský průplav, Perský záliv - ropa, pobřeží Rudého moře, Egypt - cestovní ruch
Severní ledový oceán - nejmenší oceán světa, kolem severního pólu, po většinu roku zamrzlý, Severoatlantský proud, ledoborce
globální problém - úbytek zalednění plochy oceánu
Jižní oceán - od roku 2002, obklopuje Antarktidu, k 60°jižní šířky
funkce oceánu - řasy, sinice (zdroj kyslíku), regulátor teploty ovzduší, přenáší teplo z rovníkových oblastí k pólům, životní prostředí mnoha rostlin a živočichů, zdroj potravy pro člověka, vodní doprava, těžba ropy
znečištění oceánu - splašky z pevniny, toxické látky vzniklé těžbou surovin, zemědělstvím, ropné havárie, plasty
ANTARKTIDA
oblast kolem jižního pólu, nejchladnější světadíl, 13 mil. km2
jižní pól 1911 R. Amundsenem, R. Scottem
trvale neobydlena, tvořena pevninským ledovce, až- 89,2°C, nejvyšší hora Vinson Massif 4892 m n.m.
žijí tu tučňáci, tuleni, lachtani, rypouši
výzkumné stanice, velké zásoby nerostných surovin - nesmí se těžit
globální problém (tání ledovců)
ARKTIDA
oblast kolem severního pólu, v roce 1908 R. Peary
SLO, ledovce, ledové kry, ledoborce, oblast tundry, polární pustiny (lední medvěd, mrož, liška polární, sob, pižmoni), permafrost (trvale zmrzlá půda), polární den, polární noc
velké zásoby ropy, černé uhlí
Grónsko, největší město Arktidy Murmansk (100 tisíc obyvatel)
Eskymáci, Inuité, Laponci
AFRIKA
3. největší světadíl (po Asii a Americe)
nejteplejší světadíl
rozloha 30 mil. km2
počet obyvatel 1,3 mld.
hustota 40 obyvatel /1 km2
Afrika je rozložena kolem rovníku (nachází se jak na S, tak na J polokouli), prochází tu nultý poledník (V, Z polokoule), V převažuje, obratník Raka, Kozoroha
Afriku omývá na Z Atlantský oceán a na V Indický oceán
od Asie je oddělena Suezským průplavem (vystaven v 2. pol. 19. st.)
málo členité pobřeží, málo ostrovů, poloostrovů
okrajové body:
S Bílý mys 37°s.š. 9°v.d.
J Střelkový mys 34°j.š. 20°v.d.
V Hafun (někdy uváděn Guardafui) 10°s.š. 54°v.d.
Z Zelený mys 14°s.š. 17°z.d.
Místopis
OSTROVY: Azory (patří Portugalsku), Kanárské ostrovy (patří Španělsku),
Madagaskar, Seychely
POLOOSTROVY: Somálský poloostrov
OCEÁNY: Atlantský oceán, Indický oceán
MOŘE: Středozemní, Rudé
ZÁLIVY: Velká Syrta, Malá Syrta, Guinejský záliv, Adenský
PRŮLIVY: Gibraltarský, Mosambický, Báb-al Mandab
PRŮPLAVY: Suezský
POVRCH
Afriku tvoří Africká a Somálská litosférická deska
pohoří:
Killimandžáro - Uhuru 5895m, nejvyšší
Etiopská vysočina - Ras Dašan 4620m
Atlas - Džabal Tubkal 4165m
Dračí hory - Thabana Ntlenyana 3482m
Assalská proláklina (nejhlubší, - 155m)
plošiny: Darfúr, Tasili, Tibesti
pánve: Konžská, Čadská
pouště: Sahara, Arabská, Libyjská, Kalahari, Namib
VODSTVO
- řeky:
Nil - nejdelší africká řeka (2. na světě), 2 prameny Bílý a Modrý Nil, Asuánská přehrada, ústí deltou do Středozemního moře
Kongo (Zair) - nejvodnatější řeka Afriky, (2. na světě)
Niger, Zambezi, Limpopo, Orange
- jezera: oblast V Afriky
Viktoriino = Ukerewe, největší v Africe (3. na světě)
Tanganika - nejhlubší v Africe (2. na světě)
Malawi
Čadské - mělké, bezodtoká oblast
- vodopády: Viktoriiny (na Zambezi), Stanleyovy
1/3 území patří do bezodtoké oblasti - vádí - občasné, vysychající řeky, v oblasti suché Afriky (pouště, polopouště)
PODNEBÍ
nejteplejší světadíl
subtropická pás - S, J Afriky
tropický pás suchý - oblast pouští
tropický pás vlhký - oblast mezi obratníky a rovníkem, střídání období sucha, dešťů
max. teploty Tunisko 56°C
min. teploty Maroko -24°C
max. srážky Kamerunská hora 10 000 mm
min. srážky Egypt 0,5mm
PŘÍRODNÍ KRAJINY
1. tropický deštný les - tropický vlhký pás, Konžská pánev, Madagaskar, lidoopi, papoušci, krajty
2. savany - travnatá oblast s roztroušenými stromy a keři, mnoho druhů velkých savců, hodně NP, slon africký, žirafy, zebry, antilopy, buvol, nosorožci, lvi, gepardi, hyena, stromy - baobab, akácie
NP - Krugerův, Serengeti, Tsavo, Etoša, Okapi
3. pouště a polopouště - především oblast Sahary, Sahel - oblast jižně od Sahary, oázy, datlovník, fíkovník, velbloudi, fenek, surikata, štíři
4. subtropy - S, J Afriky, stálezelené tvrdolisté porosty, dub korkový, cedr, vlci, lišky, na zimu sem přilétají tažní ptáci
endemité - organismus, který se vyskytuje jen na určitém území, např. lemur kata na Madagaskaru
OBYVATELSTVO A SÍDLA
19. století - africké země byly evropskými koloniemi (VB, Francie, Belgie, Itálie, ...), zdroj pracovní síly, surovin
2. pol. 20. století - nezávislost většiny států Afriky
- obyvatelstvo - rozmístění nerovnoměrné, nejvíce (delta Nilu, oblast Guinejského zálivu, JAR), nejméně (oblast pouští, hor)
nejlidnatější stát Nigérie 131 mil. obyvatel, Egypt, Etiopie, Kongo, JAR
největší rozloha Alžírsko 2,3 mil. km2, Súdán, Kongo
největší aglomerace - Káhira, Lagos (17 mil.)
chudinské čtvrti - slumy (okraje velkých měst)
- rasy, národy - národnostně velmi pestrý světadíl
převažuje černá (negroidní) rasa, na S, J bílá (europoidní) rasa - Arabové, v JAR potomci Evropanů, na Madagaskaru - žlutá (mongoloidní) rasa
- jazyky - mnoho jazyků, mnoho kmenů, úřední jazyky kolonizátorů (angličtina, francouzština, portugalština), S Afrika - arabština
- náboženství - S Afriky islám, J, střed - křesťanství, mnohé kmeny vyznávají přírodní náboženství (šamani)
cestovatelé a objevitelé - Emil Holub - zkoumal kmen Křováků
J. Hanzelka, M. Zikmund - výpravy do Afriky
David Livingstone - Viktoriiny vodopády
HOSPODÁŘSTVÍ AFRIKY
ze všech světadílů nejméně rozvinuté hospodářství
- nerostné suroviny
ropa, zemní plyn - Alžírsko, Libye, Nigérie, Gabon
barevné kovy - měď - tzv. mědný pás (JAR, Zimbabwe, Zambie, Dem. r. Kongo)
zlato - JAR
diamanty - JAR, Kongo, Botswana
nejvyspělejší oblasti - S, J Afriky
- průmysl - málo rozvinutý, nejvíce Egypt, JAR, těžební, potravinářský (zpracování plodin z plantáží)
- zemědělství - tropické ovoce, kávovník, kakaovník, banánovník, čajovník, bavlník, podzemnice olejná, ostrovy - Zanzibar, Madagaskar (koření - vanilka, hřebíček), v subtropech citrusy, vinná réva, olivy
rybolov - mořský, vnitrozemský
- doprava - významné přístavy - Alexandrie, Tripolis, Tunis, Alžír, Casablanca, Dakar
CESTOVNÍ RUCH
koncentrace do severní Afriky - Egypt (pyramidy), Tunisko (Djerba), Maroko
jižní Afrika - JAR
ostrovy - Seichelly, Komory, Mauricius, Reunion, Maroko, JAR
safari - Keňa, Tanzanie, JAR, Zimbabwe
národní parky - Krugerův, Serengeti, Etoša, Tsavo, Amboseli, Kilimandžáro, Albertův
SEVERNÍ AFRIKA
Západní Sahara, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Súdán
černé zlato (ropa), chléb pouště (datle), koráb pouště (velbloudi)
pobřeží Středozemního a Rudého moře
hospodářsky nejvyspělejší oblast Afriky, těžba ropy, zemního plynu, Arabové, Nomádi, Berbeři (žijí v poušti), islám
Tunisko, Maroko, Egypt - cestovní ruch
MAROKO
HM Ribát, přístav Casablanca, od Evropy oddělen Gibraltarským průlivem, pohoří Atlas, subtropické ovoce (olivy, citrusy, datle), rajčata, brambory, historické památky
TUNISKO
HM Tunis, hospodářsky vyspělý stát, těžba ropy, zemního plynu, historická oblast Kartága, ostrov Djerba - cestovní ruch, troglodyti (lidé bydlící v podzemí)
EGYPT
3. nejlidnatější stát Afriky, HM Káhira (17 mil. obyvatel), od Asie odděluje Suezský průplav, Sahara, Nubijská poušť, úrodná delta Nilu (většina obyvatel), Asuánská přehrada, těžba ropy, zemního plynu, uhlí, pěstování citrusů, datle (1. na světě v produkci), cukrová třtina
cestovní ruch - město Alexandrie, pyramidy, mumie, faraoni, Karnak, Gíza, sfinga, letovisko Hurghada
SÚDÁN
největší země regionu, HM leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu, těžba ropy, Rudé moře
LIBYE - HM Tripolis - ropa, zemní plyn
ALŽÍRSKO - HM Alžír - ropa
ZÁPADNÍ AFRIKA
Mauritánie, Senegal, Gambie, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Mali, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Ghana, Togo, Benin, Niger, Nigérie
jižní okraj Sahary, oblast Sahelu, jedna z nejchudších oblastí Afriky, řeka Niger, Guinejský záliv (zemědělství)
MALI
jeden z nejchudších států světa, Sahara, Sahel, město Timbuktu (stavby, hrobky z hlíny)
NIGÉRIE
nejlidnatější stát Afriky (200 mil. obyvatel), největší město Lagos (17 mil. obyvatel), těžba ropy, zemního plynu, patří k nejbohatším státům Afriky
SENEGAL - HM Dakar, ralley Paříž - Dakar
STŘEDNÍ AFRIKA
Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Gabon, Demokratická republika Kongo, Angola
kolem Guinejského zálivu, Konžská pánev, řeka Kongo (nejvodnatější), Konžský prales (tropické plodiny), Pygmejové (malého vzrůstu), těžba diamantů
DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA KONGO
HM Kinshasa, největší země regionu, Konžská pánev, řeka Kongo, deštný les (gorila), těžba diamantů
ČAD - Čadská pánev, jezero
KAMERUN - Kamerunská hora (nejdeštivější místo Afriky)
ANGOLA - HM Luanda, těžba diamantů
VÝCHODNÍ AFRIKA
Eritrea, Džibutsko, Etiopie, Somálsko, Jižní Súdán, Uganda, Keňa, Rwanda, Burundi, Tanzanie, Zambie, Malawi, Mosambik, Zimbabwe
ostrovy - Seychely, Komory, Mauricius, Madagaskar
region chudý na nerostné suroviny, zemědělství (vývoz kávy, čaje), savany
ETIOPIE
HM Addis Abeba, 2. nejlidnatější stát Afriky, velmi chudá země světa
TANZÁNIE
na hranicích s Keňou Killimandžáro, Viktoriino jezero, hodně NP, náhorní plošiny cestovní ruch, souostroví Zanzibar (exotické koření)
SOMÁLSKO - sucho, hladomor, politický neklid
KEŇA - HM Nairobi, safari, NP
MALAWI - j. Malawi
ZAMBIE - mědný pás
MADAGASKAR - Malgašové z Asie, hřebíček, vanilka, lemuři
MAURICIUS - poštovní známka Modrý Mauricius
JIŽNÍ AFRIKA
Namibie, Botswana, JAR (Jihoafrická republika), Lesotho + Svazijsko (v JAR)
náhorní plošiny, pouště (Kalahari - křováci), savany, subtropy, velké zásoby nerostných surovin (měď, zlato, diamanty, cín)
JAR
HM Pretoria, hospodářská velmoc celé Afriky, těžba a zpracování nerostlých surovin (zlato, diamanty, uhlí, světový vývozce zlata), řeka Orange, Dračí hory, úřední jazyk angličtina, velké město Johannesburg, přístav Kapské město, hodně NP, cestovní ruch
apartheid - segregace (utiskování) černošského obyvatelstva, za práva černochů bojoval Nelson Mandela
BOTSWANA - poušť Kalahari
NAMIBIE - poušť Namib
SOUČASNÉ PROBLÉMY AFRIKY
hospodářsky nejméně rozvinutý světadíl
problémy:
chudoba a hladomor
nemoci a špatná zdravotní péče (malárie, žlutá zimnice, spavá nemoc, AIDS)
války a místní konflikty
nedostatek pitné vody
negramotnost (nízké vzdělání)
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
počet obyvatel: 23 mil. (40 mil. s Oceánií)
rozloha: 8 mil. km2 (9,5 mil. s Oceánií)
nejmenší světadíl, nejméně obyvatel
světadíl objeven v roce 1606 Holanďany, britská kolonie (trestanecká kolonie)
Terra Australis - jižní země
Austrálie se nachází na J a V polokouli, prochází tu obratník Kozoroha
pobřeží málo členité
okrajové body:
S mys York
J Jihovýchodní mys
V Byronův mys
Z Příkrý mys
Místopis
ostrovy: Tasmánie
poloostrovy: Yorský, Arnhemská země
zálivy: Carpentarský, Velký Australský
průlivy: Bassův, Toresův
oceány: IO, TO
moře: Korálové moře, Tasmanovo, Timorské, Arafurské
řeky: Murray, Darling
jezera: Eyerovo, Torrensovo, Amadeovo
pohoří: Velké předělové pohoří, Australské Alpy, Velká útesová bariéra
plošiny: Macdonnelovo, Musgraveovo, Kimberley
pouště: Velká písečná, Velká Viktoriina, Gibsonova, Simpsonova
města: Canberra, Sydney, Melbourne, Perth, Darwin, Brisbane, Hobart
Oceánie - pojmy
Šalamounovy o-vy, Nová Kaledonie, Fidži, Mariany, Karolíny, Marshalovy o-vy, Havajské o-vy, Samoa, Tonga, Cookovy o-vy, Tahiti, Francouzská Polynesie, Nový Zéland
Wellington, Auckland, Hamilton
Povrch
Velké předělové pohoří, Australské Alpy - Mt. Kosciusko 2228m , Velká útesová bariéra, Západoaustralská plošina
Vodstvo
2/3 bezodtoká oblast (creek), nejvodnatější - řeka Murray, největší jezero - Eyerovo, ve střední Austrálii Velká artézská pánev - největší na světě, zdroj podzemní vody
Podnebí
tropický podnebný pás, jih subtropický pás, ostrov Tasmánie mírný pás, převážně teplé a suché podnebí, 1/3 území pouště
max teploty 51°C
min teploty -28°C
max. srážky Yorský poloostrov 8000mm
min. srážky William Creek 126 mm
extrémy - požáry, někdy povodně, záplavy
Přírodní krajiny
pouště a polopouště, savany (buše), tropický deštný les
Velký barierový útes - 2000km, koráli
endemité - klokan, koala, ptakopysk, ježura, pštros emu, agama, gekon, leguán
typický strom - blahovičník (eukalyptus) - živí se jím koala
Obyvatelstvo
původní obyvatelé - australští černoši (Aborigini), Austrálci - černoši s kudrnatými vlasy
Australský svaz - od roku 1986
členem britského společenství, hlavou státu Alžběta II., mají guvernéra (sídlí v HM)
HM Canberra
nejlidnatější města - Sydney, Melbourne
úřední jazyk - angličtina
řídce zalidněný světadíl, 2 obyvatele na 1 km2, nejvíce na JV, nejméně ve vnitrozemí, na SZ
federativní stát: 6 států + 2 teritoria
Nový Jižní Wales (Sydney)
Queensland (Brisbane)
Jižní Austrálie (Adelaide)
Tasmánie (Hobart)
Victoria (Melbourne)
Západní Austrálie (Perth)
Teritorium hlavního města (Canberra)
Severní teritorium (Darwin)
hospodářsky patří mezi nejvyspělejší země světa, vysoká životní úroveň obyvatel
zemědělství: obiloviny (5. světová obilnice), rýže, vinná réva, cukrová třtina, ovoce, dobytkářské farmy - chov ovcí (1/4 světové produkce vlny)
rybolov
nerostné suroviny a průmysl: obrovské zásoby nerostných surovin, zinek, zlato, stříbro, měď, železná ruda, uran, uhlí, zemní plyn,
průmysl: těžební, potravinářský, textilní, kožedělný
vývoz: nerostné suroviny, ovčí vlna, maso, pšenice
dovoz: ropa, elektronika, automobily
doprava a cestovní ruch: dálkové silnice, železnice, mezinárodní letiště, přístavy
zajímavosti: NP Kakadu, Velká útesová bariéra, Sydney - opera v Sydney, Ayers Rock (Uluru, červená skála), výuka přes internet, bumerang, pes Dingo
OCEÁNIE
ostrovy v TO, asi 20 000
Melanésie - (Černé o-vy) černé obyvatelstvo, Šalamounovy o-vy, Nová Kaledonie, Fidži, Nová Guinea (největší)
Mikronésie - (Drobné o-vy) Mariany, Karolíny, Marshalovy o-vy - Mariánský příkop
Polynésie - (Četné o-vy) Havajské o-vy, Samoa, Tonga, Cookovy o-vy, Tahiti, Francouzská Polynesie, Nový Zéland, Velikonoční o-vy
Nový Zéland
Severní (ostrov ohně a ledu), Jižní ostrov (ostrov ledu a fjordů)
HM Wellington
objevil jej Abel Tasman, britská kolonie
sopečné o-vy, povrch spíše hornatý, Jižní Alpy (Mt. Cook 3764m), jezera, vodopády, gejzíry
Maoři - původní obyvatelé (malují si po obličeji ornamenty, vyplazují jazyk)
nerostné suroviny - černé uhlí
chov ovcí, vývoz masa (jehněčí, hovězí), vlna, tropické ovoce (kiwi), koření, víno
zajímavosti: krásná příroda, národní parky, pták kivi, masožravý papoušek nestor kea, haterie novozélandská, rugby, Edmond Hillary, Wairakei (geotermální elektrárna), město Auckland